Přibližně před 4 miliardami let narazil do Jupiterova měsíce Ganymedu asteroid. Vědci z univerzity v Kobe nyní zjistili, že osa největšího měsíce Sluneční soustavy se v důsledku nárazu posunula, což potvrdilo, že asteroid byl asi 20krát větší než ten, který ukončil éru dinosaurů. Způsobil jeden z největších dopadů se zřetelnými …
více »Má smysl namísto života hledat ve vesmíru složitou chemii?
Místo otázky, zda na Enceladu (nebo obdobném místě), existuje život, má možná smysl se ptát jinak: „Jaký je rozsah organické chemické evoluce v oceánu Enceladu?“ Tento posun by mohl umožnit nasadit techniky hlubokého učení bez ohledu na to, zda je Enceladus v současnosti živý, zda se nachází na cestě k …
více »Přístroje z Evropy pomáhají Juno vidět radiaci
Vědci zapojení do mise americké sondy Juno dokázali vytvořit první trojrozměrnou mapu radiace v systému planety Jupiter. Kromě charakterizace intenzity vysokoenergetických částic v okolí oběžné dráhy ledového měsíce Europa tato mapa ukazuje, jak je radiační prostředí tvarováno menšími měsíci, které kolem Jupiteru krouží blízko prstenců planety. Celá práce vychází z …
více »Vědci umístí do pouště Atacama statisíce tun vody. Hledají zdroje vesmírného záření
První pozemní širokoúhlá observatoř určená k detekci velmi vysokých až ultra vysokých energií gama záření na jižní polokouli vyroste v Astronomickém parku Atacama v Chile. Observatoř bude studovat záření z vesmíru, které je emitováno nejextrémnějšími objekty ve vesmíru, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy, gama záblesky a supernovy. Soustava …
více »Dosáhli dosud nejvyššího rozlišení vesmíru při pozorování z povrchu Země
Test otevřel nové okno ke studiu černých děr. S plnou soustavou by EHT mohl pozorovat detaily o velikosti pouhých 13 mikroarcsekund. Kolaborace Event Horizon Telescope (EHT) provedla testovací pozorování pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a dalších zařízení, při nichž bylo dosaženo dosud nejvyššího rozlišení ze zemského povrchu [1]. …
více »Předpovídají nový detekovatelný zdroj gravitačních vln z kolabujících hvězd
Při zániku rychle rotujících hvězd, jejichž hmotnost je 15 až 20krát větší než v případě Slunce, vznikají gravitační vlny. Po vyčerpání paliva tyto hvězdy implodují a následně explodují (kolapsar). Zůstane po nich černá díra obklopená rozsáhlým diskem zbytků materiálu, který pak rychle padá dovnitř. Událost trvá jen několik minut, deformuje …
více »Meziplanetární sonda JUICE úspěšně navštívila Zemi, pomohl jí nevídaný manévr
Vesmírná sonda JUICE Evropské vesmírné agentury (ESA) se po více než roce letu Sluneční soustavou poprvé těsně přiblížila k Zemi s využitím složitému gravitačnímu manévru. Z přijímacího střediska ESA už k vědcům doputovala data z přístroje pro výzkum radiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí dvě pracoviště Akademie …
více »Nová analýza dat z Webbova dalekohledu ukazuje, že s Hubbleovou konstantou nemusí být problém
Jak se zde již mnohokrát psalo, hodnota Hubblovy konstanty (odpovídající rychlosti rozpínání vesmíru) získaná různými metodami se liší (Hubble tension). Znamená to, že v příslušných kosmologických modelech něco chybí? Nová měření provedená Vesmírným dalekohledem Jamese Webba ale naznačují, že žádný problém zde není (nebo alespoň ne tak zásadní). Kosmoložka Wendy …
více »Astrofotografie měsíce: Okolí hvězdy WR 134 v Labuti
Hvězda WR 134 patří mezi poměrně vzácné horké hvězdy v pozdním stádiu vývoje. V červencovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, jsme se opět podívali na letní oblohu. Dalekohled astrofotografa Václava Kubeše se zaměřil do hustých oblastí Mléčné dráhy v souhvězdí Labutě, a to do oblasti, která je zajímavá …
více »Čeští vědci jako první viděli 3D strukturu organického materiálu staršího než Země
Čeští vědci drží významné prvenství. Jako první pozorovali 3D strukturu zakonzervované organické hmoty z blízkozemní planetky Ryugu. Vzácné vzorky tam odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Česká republika je jednou z mála zemí, kam je japonská agentura JAXA v roce 2022 zaslala. Díky tomu mohli čeští vědci z …
více »