Archiv článků: astronomie

Kometa C/2023 P1 Nishimura – velké překvapení tohoto roku. I tak bychom mohli nazvat objev, který učinil 12. srpna 2023 japonský amatérský astronom Hideo Nishimura. Svůj objev, v pořadí již třetí, učinil poměrně jednoduchým vybavením, digitální zrcadlovkou Canon EOS 6D s objektivem s ohniskem 200 mm. Tedy vybavením, které má mnoho lidí doma. …

Když si vědci prohlédli první snímky nejstarších galaxií vesmíru pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba, byli šokováni. Mladé galaxie se zdály být příliš jasné, příliš hmotné a příliš vyvinuté na to, aby vznikly tak brzy po velkém třesku. Tento překvapivý objev dokonce přiměl některé fyziky zpochybnit standardní model kosmologie (poznámka: standardním …

Názory na vznik prstenců Saturnu se různí. Nová série simulací na superpočítačích vysvětluje vznik prstenců masivní srážkou, k níž mělo dojít v době, kdy po Zemi ještě chodili dinosauři. A co nám mohou říci o Saturnu a jeho měsících, jednom z potenciálních míst, kde astrobiologové očekávají mimozemský život? Podle nového …

První použití nové metody analýzy gravitace Marsu podporuje možnost, že planeta kdysi měla rozsáhlý oceán na severní polokouli. Výzkum vedl Jaroslav Klokočník, emeritní profesor Astronomického ústavu AV ČR. Mezi třemi spoluautory je i doc. Gunther Kletetschka působící na na Geofyzikálním ústavu Aljašské univerzity ve Fairbanksu a také na Přírodovědecké fakultě …

Díky nejnovějšímu katalogu družice Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) se mezinárodnímu týmu vedenému astronomy z Paris Observatory–PSL a CNRS podařilo dosáhnout dosud nejpřesnějšího měření hmotnosti Mléčné dráhy. Studie podle jejích autorů otevírá důležité otázky týkající se kosmologie, zejména pokud jde o množství temné hmoty obsažené v naší galaxii. Celkovou hmotnost …

Studie vedená vědci z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Harvard & Smithsonian získala s využitím nejmodernějších numerických simulací první systematickou charakteristiku vlastností hvězdného větru chladných hvězd. Výsledkem je závěr, že hvězdy se silnějším magnetickým polem produkují silnější vítr. Tyto větry pak znamenají nepříznivé podmínky pro přežití planetárních atmosfér, …

Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, jehož vědeckou část budou řídit astrofyzici z Masarykovy univerzity, dostal zelenou. Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury (ESA) vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Jedním z nich je QUVIK, projekt vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra, který bude …

Astronomové objevili první bublinu galaxií, obrovskou vesmírnou strukturu, o níž se předpokládá, že je „zkamenělým“ pozůstatkem z doby těsně po velkém třesku. Bublina se rozprostírá na ploše miliardy světelných let, takže je 10 000krát širší než Mléčná dráha. Přitom se od nás nachází relativně blízko, asi 820 milionů světelných let …

Vysokoenergetické elektrony v zemském plazmatu přispívají k procesům zvětrávání na povrchu Měsíce. Tyto elektrony zde mohou podle nové studie přitom také napomáhat vzniku vody. Pochopení toho, čím se řídí koncentrace a rozložení vody na Měsíci, je zásadní pro zajištění zásobování budoucích stálých základen i dočasných výzkumných stanovišť. Nový objev může …

Planetka Dinkinesh pohledem sondy Lucy zatím nevypadá nijak výrazně. Je to jen malá tečka, která se mezi pořízením dvou snímků posunula oproti hvězdnému pozadí. Tato planetka z hlavního pásu planetek bude prvním z deseti objektů, které má sonda Lucy během své dvanáctileté objevitelské mise navštívit. Snímky, na kterých je vidět …