Před téměř 30 lety stačila studie zahrnující asi 50 explodujících hvězd, aby to otřáslo moderní kosmologií. Výzkumníci tehdy mapovali a měřili světlo ze supernov typu Ia – výbuchů specifického druhu bílého trpaslíka na konci života hvězdy. V roce 1998 oznámili překvapivé výsledky: místo toho, aby se rozpínání vesmíru zpomalovalo nebo …
více »Meteorický roj κ-Cygnid vrcholí každoročně téměř ve stejnou dobu jako Perseidy. Unikátní časosběrný snímek se podařilo zaznamenat Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten posledních 12 let zaznamenával téměř každoročně velmi nevýrazný meteorický roj Kappa Cygnidy. Zvýšenou aktivitu měl v roce 2021, kde společně s kolegy Josefem Kujalem (Astronomická …
více »
Astronomové studují hvězdy pozorováním různých barev světla, které vyzařují a ty analyzují pomocí spektroskopie. Nyní tým vedený Étiennem Artigauem z Université de Montréal vyvinul techniku, která využívá spektrum hvězdy ke zmapování změn její teploty s přesností na desetiny stupně Celsia v různých časových měřítkách. Vědci se původně zaměřili na spektra …
více »
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve když zapojíme svou fantazii. To nás poté může takový snímek nebeského objektu i rozdělit na téměř nesmiřitelné skupiny. Jak jinak si například …
více »
Na konci července 2025 nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned 2 planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a o „podkladovou scénu“ známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (tedy …
více »
Potenciálně obyvatelné světy se mohou vyskytovat zejména kolem hvězd s nízkou hmotností. Podle studie vedených astronomy z Heidelberské univerzity se u hvězd s nízkou hmotností poměrně často vyskytují planety podobné Zemi. Podkladem pro tento závěr jsou data získaná v rámci projektu CARMENES. Analýzou těchto dat se mezinárodnímu výzkumnému týmu podařilo …
více »
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (James Webb Space Telescope – JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety – …
více »
Záhadný mezihvězdný objekt objevený minulý týden je pravděpodobně nejstarší kometou, jakou jsme kdy viděli – podle vědců může být o 3 miliardy let starší než Sluneční soustava. Objekt bohatý na vodní led 3I/ATLAS je teprve třetím známým návštěvníkem z oblasti mimo Sluneční soustavu, který byl kdy spatřen v našem sousedství, …
více »
Koronen (superbenzen, cyklobenzen) je aromatická molekula, kde je kolem centrálního šestiuhlíkového skeletu napojeno 6 benzenových jader. Sumární chemický vzorec koronenu je C24H12. Tým chemiků a astronomů nyní učinil související objev z oblasti astrochemie: identifikoval kyanokoronen C₂₄H₁₁CN, největší polycyklický aromatický uhlovodík (PAH), který byl kdy ve vesmíru detekován. Molekula byla nalezena …
více »
Země a celá naše galaxie se možná nachází uvnitř záhadné obří „jámy“, díky níž se zde vesmír rozpíná rychleji než v sousedních oblastech, tvrdí astronomové z britské Royal Astronomical Society. Tento přístup by mohl vysvětlit problém s Hubbleovou konstantou (Hubble tension), kde různé metody jejího stanovení vedou k různým hodnotám. …
více »
Sciencemag.cz
