Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …
více »Možná dokážeme zachytit světelné ozvěny černých děr
Tým astrofyziků pod vedením vědců z Institute for Advanced Study vyvinul novou techniku pro hledání světelných ozvěn černých děr. Nová metoda usnadní měření hmotnosti a rotace černých děr. Mohla by také poskytnout přímý důkaz o kroužení fotonů kolem černých děr v důsledku efektu „gravitační čočky“. Když světlo prochází v blízkosti …
více »Podivná neutronová hvězda vyvolává nejistotu
Původ tak dlouhé periody signálu zůstává záhadou; hlavními podezřelými jsou dva typy hvězd – bílí trpaslíci a neutronové hvězdy. Australští vědci z University of Sydney a australské národní vědecké agentury CSIRO objevili něco, co je pravděpodobně neutronová hvězda. Je ale rozhodně podivná, takže kdoví. Žádná jiná neutronová hvězda vysílající rádiové …
více »Za podivnou magnetosféru Uranu asi mohla náhoda – sluneční vítr
Stará data ze sondy Voyager 2 řeší několik záhad planety Uran. Když sonda NASA Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první – a zatím jediný – blízký pohled na tuto planetu. Vedle objevu nových měsíců a prstenců se vědci setkali s novými záhadami. Nabité částice v …
více »Webbův dalekohled vysvětluje původ Krabí mlhoviny
Tým vědců využil Vesmírný dalekohled Jamese Webba k rozboru složení Krabí mlhoviny. Mlhovina je pozůstatkem po supernově, nachází se ve vzdálenosti 6 500 světelných let v souhvězdí Býka. Pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infared Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu astronomové shromáždili data, která pomáhají objasnit historii tohoto podivného objektu. …
více »Astrofoto: Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených částí Sluneční soustavy. Někdy dokonce i z oblastí vzdáleného vesmíru. Každá nová kometa je tak pro astronomy příležitostí k pozorování a studiu materiálu starého miliardy let, který může obsahovat stopy po formování naší Sluneční soustavy …
více »Mise SPHEREx vytvoří nejbarevnější kosmickou mapu všech dob
Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Co ale budou astronomové s tolika „barvami“ dělat? Až teleskop SPHEREx odstartuje (nejpozději v dubnu 2025), určitě nebude prvním kosmickým teleskopem, který bude pozorovat stovky milionů hvězd a galaxií. Bude však prvním, který je …
více »Sonda Hera mění trajektorii letu směrem k Marsu
Sonda ESA Hera provedla od startu 7. října svůj první kritický manévr na své cestě k binárnímu systému Didymos. Dne 23. října zažehla Hera své raketové motory na 100 minut, čímž provedla první manévr v hlubokém vesmíru a změnila svoji rychlost o zhruba 146 m/s. Druhý manévr provedený 6. listopadu …
více »Navrhují vznik temné energie v černých dírách
Na první pohled není mezi černými dírami a temnou energií žádná souvislost. Černé díry hmotu polykají, „nerozhánějí“ prostor od sebe jako antigravitace/temná energie. Nová studie si nicméně všímá následující korelace. Na počátku vesmíru byla gravitační síla hmoty nahuštěné vedle sebe obrovská – a přesto docházelo k rychlému rozpínání (inflace). Kde …
více »Vědci odhalili původ meteoritů dopadajících na Zemi
Cílem výzkumu bylo přesně pochopit, ze kterých asteroidů meteority pocházejí. Tým výzkumníků z Univerzity Karlovy, Aix-Marseille Université, European Southern Observatory, Massachusetts Institute of Technology a několika dalších institucí publikoval v časopise Nature dvě přelomové práce o původu meteoritů, které v současnosti dopadají na povrch Země. Meteority jsou způsobem, jakým nám …
více »