Archiv článků: astronomie

Lepší pochopení podmínek osvětlení na povrchu Měsíce pomůže lépe připravit astronauty na drsné podmínky, které je při misi Artemis III čekají. Zmíněná mise využije zkušeností z předešlých testovacích letů a díky pilotovanému lunárnímu landeru a pokročilým skafandrům přidá nové možnosti pro průzkum okolí jižního pólu Měsíce lidmi a pro přípravu …

Optické přístroje meziplanetární sondy Solar Orbiter pořídily v druhé polovině března tohoto roku vůbec první a světově unikátní záběry slunečního disku v oblasti jižního slunečního pólu. Na palubě sondy úspěšně pracuje i elektronika z Matfyzu. Nové snímky kombinují přístrojová data získaná ve viditelném (PHI – Polarimetric and Helioseismic Imager) a …

Evropská kosmická agentura (ESA) v pondělí 16. 6. 2025 v 16:15 poprvé představila veřejnosti vědecká pozorování sluneční koróny pořízené vesmírným koronografem ASPIICS na palubě mise Proba-3. Díky unikátní technologii velmi přesného letu satelitů ve formaci se tak „zatmění na přání“ stalo skutečností. Oficiální představení dat z koronografu ASPIICS se uskutečnilo …

Astronomové vytvořili galaktické mistrovské dílo: velmi detailní snímek, který odhaluje dosud neviděné rysy v galaxii Sochař. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) pozorovali tuto blízkou galaxii v tisících barvách současně. Pořízením obrovského množství dat na každém jednotlivém místě vytvořili snímek života hvězd v galaxii Sochař. „Galaxie …

12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236 let poté, v dubnu roku 2025, namířil z české kotliny, z obce Hradce nedaleko Českých Budějovic, svůj dalekohled astrofotograf Zdenek Vojč na stejný objekt. Tuto fotografii, pořízenou …

Nová studie určila, kde se ve vesmíru nachází „chybějící“ hmota (míněno: chybějící běžná hmota, nikoliv temná hmota); vědci současně detekovali nejvzdálenější zaznamenaný rychlý rádiový záblesk (fast radio burst, FRB). Astronomové z Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian (CfA) a Caltechu s využitím FRB jako vodítka ukázali, že více než …

Planetka Ceres má silně otlučený a promačkaný povrch pokrytý impaktními krátery. Astronomové pokládali existenci těchto kráterů za důkaz, že Ceres nemůže být ledovým/vodním světem. Nová studie vědců z Purdueovy univerzity a NASA (JPL) nyní uvádějí, že Ceres je ve skutečnosti objekt plný ledu, který byl možná kdysi i bahnitým oceánským …

Vědci možná vyřešili záhadu, proč Měsíc vykazuje známky dávného magnetismu, ačkoli dnes žádné magnetické pole nemá. Náraz, například velkého asteroidu, mohl vytvořit oblak ionizovaných částic, který na krátkou dobu obklopil Měsíc a jeho dřívější slabé magnetické pole zesílil – tak by se dala shrnout nová teorie. Vědci si s touto …

Vědci z Astronomického institutu Havajské univerzity (IfA) objevili dosud nejenergetičtější známé kosmické exploze. Novou třídu událostí pojmenovali „extrémní jaderné přechodné jevy“ (ENT, extreme nuclear transients). K těmto mimořádným jevům dochází, když se masivní hvězdy – nejméně třikrát těžší než naše Slunce – roztrhají na kusy poté, co se přiblíží příliš …

Od počátku června přibližně do poloviny července se z území střední Evropy naskýtá každoročně možnost vyhlížet nezvyklý typ oblačnosti, tzv. Noční svítící oblaka (zkratka NLC z anglického Noctilucent Clouds). Oproti běžným oblakům se NLC nacházejí mimořádně vysoko, zhruba 85 km nad zemským povrchem a přes den nejsou vůbec vidět. Pozorovatelné …