Archiv článků: astronomie

Je to už více než rok, co se do vesmíru vydala evropská družice CHEOPS. Hlavním úkolem je výzkum exoplanet tranzitní metodou, ale na rozdíl od Keplera nebo TESS, neprohledává CHEOPS obří zorné pole s desítkami tisíc hvězd. Soustředí vždy jen jednu hvězdu. Jeho úkolem je upřesnit parametry již existujících exoplanet. …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …

Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, vědci objevili galaxii, která přišla téměř o polovinu plynu potřebného pro formování …

S pomocí rentgenové observatoře Chandra dokázali astronomové objevit nejmladší magnetar – tedy typ neutronové hvězdy s obrovským magnetickým polem. Zatímco magnetické pole Země má hodnotu asi 1 G, magnet na ledničce asi 100 G, zde jde o milion miliard Gaussů. (Takový magnet mezi Zemí a Měsícem by dokázal vymazat data …

Zřejmě první použití aktivního učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii. Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivní­m vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové …

Statistka praví, že v naší galaxii každé století vzplane několik supernov. Poslední pozorování, které lze zaznamenat v nějakém spolehlivějším zdroji, pochází ale z roku 1604 – to byla známá „Keplerova“ supernova SN 1604, kterou tehdy v Praze popsal Kepler. Pak už nic. A to samozřejmě astronomie od té doby šla …

Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru, zažijeme další milník ve výzkumu Marsu a také vypuštění nového kosmického …

Na Nový rok, 1. ledna 2021, publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne s názvem fotografii „Galaxies and the South Celestial Pole“ (Galaxie a jižní nebeský pól), jehož autory jsou Petr Horálek a Josef Kujal. Snímek vznikl během expedice za úplným zatměním Slunce 14. prosince 2020 do Chile …

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …

Energie impaktoru mění i charakteristiky gravitačního pole. Referujeme o novém článku v prestižním mezinárodním recenzovaném a impaktovaném časopise Planetary and Space Science (Elsevier), který tam právě vyšel, o odhadu směru dopadu impaktoru (asteroidu, komety či jejího úlomku, prostě tělesa, které vytvořilo kráter) pomoci strike angles (úhlů napětí), jednoho z gravitačních …