Archiv článků: astronomie

V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na našem území bude zatmění viditelné …

Za pouhé tři roky od svého vypuštění přinesl Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) významné poznatky o vzdáleném vesmíru. Nová studie má přinášet dosud jedno z nejzáhadnějších pozorování hlubokého vesmíru vůbec. Podle výzkumu Liora Shamira z Kansas State University se na snímcích hlubokého vesmíru pořízených v rámci průzkumu JSWT Advanced Deep …

9. února 2025 se na noční obloze odehrál opět jeden pozoruhodný astronomický úkaz – těsná konjunkce Marsu a Měsíce. Tento jev, kdy se dvě nebeská tělesa z pohledu pozorovatele na obloze úhlově přiblíží, poskytl fascinující podívanou jak pro astronomy, tak i pro ostatní obdivovatele noční oblohy. Přesný okamžik konjunkce nastal …

Astronomové získali nový důkaz, že kolem Barnardovy hvězdy, druhé nejbližší hvězdné soustavy od Země, nekrouží jen jedna, ale hned čtyři malé planety. Čtyři planety, z nichž každá má hmotnost jen asi 20 až 30 % hmotnosti Země, jsou tak blízko své domovské hvězdy, že ji oběhnou za několik dní. To …

V pátek 14. března 2025 na časné ranní obloze budeme pozorovat zapadající úplněk v poněkud nezvyklém stavu: Ještě, než zapadne za obzor, začne vstupovat do zemského stínu, nastane totiž jeho zatmění. Zatmění sice bude úplné, ale z česko-slovenského území spatříme jen počáteční polostínovou (a v Česku i částečnou) fázi, úplné …

Ve Sluneční soustavě byl již minimálně dvakrát objeven mezihvězdný materiál, přičemž pořádně nevíme, odkud se vzal. Nová studie navrhuje, že prvním kandidátem by v podobných případech mohl být ten nejbližší systém – Alfa Centauri. Mezihvězdné objekty nejsou gravitačně vázány na konkrétní hvězdu. Mohou pocházet z jiných soustav a být vyvrženy …

Kosmické záření s ultravysokou energií (Ultrahigh Energy Cosmic Rays, UHECR) tvoří částice s nejvyšší známou energií. Ale i když je existence UHECR známa již 60 let, vědcům se dosud nepodařilo zformulovat uspokojivou teorii jejich vzniku, která by vysvětlovala všechna pozorování. Nový model nyní představil Glennys Farrar z Newyorské univerzity. „Výsledky …

Vědci v laboratorních experimentech prokázali, že síra se může podmínkách vesmírného chladu vázat s amoniakem a vytvářet sůl, která ulpívá na prachu a kamíncích. Hydrogensulfid amonný by mohl vysvětlit nejen záhadu chybějícího sirného plynu, ale také záhadný pík v datech z přístroje MIRI vesmírného dalekohledu Jamese Webba a dalších teleskopů. …

Jasná planeta Venuše je v těchto dnech pozorovatelná vysoko nad západním obzorem jako „Večernice“. Dá se spatřit i z měst a pokud se člověk nachází daleko od zdrojů světelného znečištění, plantu lze snadno uzřít v kuželi slabého zvířetníkového světla. V první polovině března bude nedaleko Venuše také pozorovatelný prchavý Merkur, …

Jupiterův nejvzdálenější a druhý největší galileovský měsíc Callisto vypadá z geologického hlediska nezajímavě. V 90. letech však sonda Galileo na základě měření magnetismu Callista vnesla do hry možnost, že pod ledových povrchem by se zde podobně jako v případě Europy mohl skrývat oceán slané kapalné vody. Důkazy o podpovrchovém oceánu …