Archiv článků: astronomie

Jupiterův měsíc Europa obsahuje pod ledovou krustou téměř jistě oceán kapané vody. Europu pokládáme ve Sluneční soustavě za jedno z nejnadějnějších míst pro hledání života (mimozemského, ale přitom cca pozemského typu). Nová studie ale pravděpodobnost/možnost života na Europě zpochybňuje. Paul Byrne (Washington University, St. Louis) a jeho kolegové došli k …

Vědci s pomocí Hubbleova dalekohledu objevili nový typ astronomického objektu – bezhvězdný, na plyn bohatý mrak temné hmoty, který je považován za relikt rané fáze formování galaxií. Cloud-9 představuje vůbec první potvrzený objev tohoto typu. Výsledek by měl přispět k lepšímu pochopení vzniku galaxií, raného vesmíru i povahy temné hmoty. …

Jak již delší dobu předpokládáme, obří planety nebyly vždy na svých dnešních místech. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun se zformovaly v kompaktnější konfiguraci a později prošly násilným přeskupením, které je rozptýlilo do jejich současných pozic. Co přesně tento chaos vyvolalo, zůstává ovšem nejisté. Vědci z Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux a …

Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když navzdory oprávněně žárlivé manželce Héře, tajně spěchající za spartskou královnou Lédé. Tato milostná událost přinesla na svět jednoho z Blíženců Poluxe a slavnou Helenu. Ano, tu krásku, …

Oceány pod ledem dnes předpokládáme málem na každém druhém měsíci velkých planet. Titan se podobá Zemi v řadě věcí (déšť, kapalina na povrchu, analogie v geologii…), ale vodní oceán podle nové studie ve svém nitru nemá. Alespoň ne přímo to, co si pod pojmem oceán obvykle představujeme. Pečlivá reanalýza dat …

Rok 2025 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme úplné zatmění Měsíce, meteorické roje Perseidy a Geminidy, četné konjunkce, zákryt Venuše Měsícem, překvapivě jasná noční svítící oblaka, jasné komety a neposledně také několik polárních září. Rok 2026 …

Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil …

Planetka Bennu nám i nadále vědcům poskytuje nové náznaky odpovědí na největší otázky spojené se vznikem mladé Sluneční soustavy a původu života. V rámci probíhajícího studia nedotčených vzorků od sondy OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, and Security-Regolith Explorer) byly v úterý 2. prosince v časopisech Nature Geosciences a Nature …

CTAO je navržen tak, aby detekoval velmi energetické gama záření vyzařované nejnásilnějšími a nejmocnějšími událostmi ve vesmíru. 17. prosince se v chilském Paranalu, kde sídlí Evropská jižní observatoř (ESO), konala slavnostní ceremonie zahájení výstavby jižní části observatoře CTAO, která znamenala začátek výstavby základů dalekohledu. CTAO, neboli Cherenkov Telescope Array Observatory, …

Jak by se vyvíjely hvězdy o hmotnosti mezi 1 000 a 10 000 hmotností Slunce a jaké prvky by produkovaly? Pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) objevil astronomové chemické stopy gigantických hvězd patřících mezi první, které se vytvořily po velkém třesku. Dvě desetiletí astronomové přemýšleli nad tím, jak mohly supermasivní …