Biosignatury jsou hezká věc, ale téměř vždy je lze vysvětlit i jinak. Navíc všechna dřívější tvrzení údajně dokazující mimozemský život se nakonec ukázala pochybná. A nakonec, výjimečná tvrzení prostě vyžadují výjimečné důkazy. Manoj Joshi, Andrew Rushby a Maria Di Paolo na The Conversation vysvětlují, proč bychom například detekci dimethylsulfidu na …
více »
Pochopení raného vývoje Jupiteru pomáhá osvětlit i příběh Sluneční soustavy jako celku. Jupiter je někdy označován za „architekta“ Sluneční soustavy a jeho gravitace hrála rozhodující roli při formování oběžných drah ostatních planet a při tvarování disku plynu a prachu, z něhož se tvořily. Konstantin Batygin z Caltechu a Fred C. …
více »
Existence tělesa 2017 OF201 hypotézu Planety 9 potenciálně zpochybňuje. Vědci z Institute for Advanced Study (Princeton) a Princetonské univerzity objevili na okraji Sluneční soustavy mimořádné transneptunické těleso („objekt“, používá se zkratka TNO), zatím označené 2017 OF201. Je potenciálně dostatečně velké na to, aby se mohlo klasifikovat jako trpasličí planeta, spadá …
více »
Marsovské vozítko NASA Perseverance začíná s průzkumem oblasti Krokodillen, která může obsahovat některé z nejstarších hornin na planetě. Tato oblast představuje důležitou hranici mezi nejstaršími horninami okraje kráteru Jezero a horninami na pláních za kráterem. Oblast pojmenovaná podle horského hřebene na ostrově Prins Karls Forland v Norsku je asi 30hektarová …
více »
Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším …
více »
Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) …
více »
Je Mléčná dráha něčím výjimečná, když ji budeme srovnávat s dalšími galaxiemi? Průzkum SAGA (Satellites Around Galactic Analogs), který byl zahájen v roce 2013, zkoumá systémy galaxií, jako je Mléčná dráha, právě za tímto účelem. Nyní vědci z projektu SAGA zveřejnili na preprintovém serveru arXiv tři nové vědecké články, které …
více »
Kosmické mikrovlnné pozadí – známé také jako „dosvit“ vesmíru – je považováno za klíčový důkaz velkého třesku. Toto reliktní záření zároveň pomáhá vysvětlit, jak mohly vzniknout první galaxie. Výzkum vědců z univerzit v Bonnu, Praze a Nankingu však naznačuje, že intenzita této radiace byla doposud pravděpodobně nadhodnocena. Pokud se jejich …
více »
Za možný a současně pro nás detekovatelný projev mimozemské (technologické) civilizace se pokládají Dysonovy sféry. Vyspělá civilizace by pro své potřeby energie mohla využívat prakticky veškerý výkon své hvězdy. Obalí hvězdu do koule, a zachytí každý foton. Dysonova sféra by měla zvláštní infračervené nebo rádiové spektrum, možná i další jedinečné …
více »
Studie vědců z Dartmouthu navrhuje novou teorii o původu temné hmoty. Astrofyzikové tvrdí, že vznikla z částic, které rychle kondenzovaly fázovým přechodem, podobně jako pára ve vodu. Tyto vysokoenergetické částice téměř bez klidové hmotnosti se na počátku vesmíru srážely, přitom ztrácely svoji energii a po spárování vytvořily obrovské množství temné …
více »
Sciencemag.cz
