Archiv článků: atmosféra

Aerosoly mají zásadní vliv na počasí i globální oteplování. Tyto velmi malé částečky se ovšem obtížně studují v přírodě. Jejich chování dlouhodobě zkoumají v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, využívají k tomu unikátní přístroj CLUB a podmínky vzniku aerosolů studují pomocí molekulových paprsků. Díky tomu by se mohl …

Vzniklá porucha se šíří směrem k Zemi skrze plazma přechodové oblasti a dokáže vyvolat pulzace geomagnetického pole. Kosmické počasí působí nejen ve vesmíru, ale i na Zemi, potvrzuje další studie v časopise Nature Physics. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo pochopit, jak se pomalé kmitání magnetického pole šíří z oblasti slunečního …

Paleta možných typů exoplanet se dále rozšiřuje, podle nové teorie mohou existovat i světy heliové. Navíc by se tak mohla vysvětlit i absence exoplanet o průměru mezi cca 1,5 a 2 Zeměmi. Studie vědců z Chicagské univerzity, Michiganské univerzity a Marylandské univerzity navrhuje jako novou kategorii planety s héliovou atmosférou. …

Astronomové na základě zkoumání exoplanety GJ 1252b došli k závěru, že prakticky nemá atmosféru. Tato planeta obíhá kolem trpaslíka typu M (chladné červené hvězdy, nejčastěji červení trpaslíci), což je vůbec nejčastější typ hvězd. Dohromady nové zjištění znamenají, že celá jedna kategorie exoplanet bude pro život pozemského typu možná zcela nevhodná. …

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán. Nalezení barya ve vysokých vrstvách atmosféry hned dvojice mimořádně horkých plynných obrů WASP 76 b a WASP-121 b – planet obíhajících kolem dvou různých hvězd ležících mimo Sluneční soustavu – …

Více než 99 % dosud objevených exoplanet obíhá kolem menších hvězd – od červených trpaslíků až po hvězdy o něco hmotnější než naše Slunce. Jen málo exoplanet se podařilo najít, kolem ještě hmotnějších hvězd, jako jsou hvězdy typu A – jasné modré hvězdy cca dvakrát větší než Slunce. Některé z …

V zemské atmosféře poprvé objevili novou třídu extrémně reaktivních sloučenin. Vědci z Kodaňské univerzity, Leibniz Institute for Tropospheric Research a California Institute of Technology zdokumentovali vznik tzv. trioxidů. Tyto molekuly mohou mít dopad na globální klima i lidské zdraví. Trioxidy jsou dalším stupněm peroxidů. A to ne ve smyslu superoxidů …

Nová studie prozkoumala možnost, že hypotetické magnetické monopóly by nemusely přetrvávat pouze z dob extrémních a od současnosti podstatně odlišných podmínek ve vesmíru krátce po velkém třesku. Vědci se nyní soustředili i na možnost, že by monopóly mohly vznikat neustále a dokonce v naší bezprostřední blízkosti – ze srážek vysokoenergetického …

Podle nové studie se voda v kapalném stadiu může vyskytovat i na povrchu planet, které Zemi vůbec nepřipomínají. Tvrdí to alespoň vědci z University of Bern a University of Zurich v Nature Astronomy. Pro teplotu na povrchu Země je klíčové složení atmosféry, tedy míra skleníkového efektu. Jenomže v minulosti měla …

Získavanie informácií o atmosférickom aerosóle v nočných hodinách optickými metódami bolo donedávna pre vedcov veľmi obmedzené. Drvivá väčšina doteraz používaných metód totiž využíva prítomnosť slnečného žiarenia. Kolektív autorov zo Slovenskej akadémie vied vytvoril novú experimentálne aj ekonomicky nenáročnú metódu, pomocou ktorej môžu odborníci z celého sveta študovať vlastnosti atmosférického aerosólu …