Archiv článků: bakterie

Pozůstatky života starého 4 miliardy let?

V hematitu starém kolem 4 miliard let byly objeveny struktury, které připomínají bakterie. V té době existovala kapalná voda i na povrchu Marsu. Máme rukou nejstarší doklady pozemského života? Na studii, která právě vyšla v Nature, se podílelo značné množství institucí i lidí. Pokud bychom příslušné struktury uznali za fosílie, …

více »

Cesta k buněčnému jádru

Výzkumníci z University of Queensland objevili v bakteriích struktury, které jsme dosud znali pouze u eukaryotických organismů. Při pátrání po původu eukaryot se obvykle zaměřujeme na mitochondrie (viz např. rovněž v češtině vyšlá kniha Nicka Lanea „Síla, sexualita, sebevražda“, kde považuje akvizici mitochondrií za vůbec rozhodující moment pozemského života, nepravděpodobnou …

více »

První stabilní polosyntetický organismus

Dalo by se to říct i jinak: metoda CRISPR dokázala udržet vložené umělé báze DNA tak, aby z genomu nevypadly. Následující experiment provedli na The Scripps Research Institute (TSRI). Výsledky byly publikovány Proceedings of the National Academy of Sciences, hlavním autorem práce je profesor Floyd Romesberg. Již v roce 2014 …

více »

Vědci z MU zmapovali původce syfilis

Rozsáhlé zkoumání genomu původce onemocnění syfilis, bakterie Treponema pallidum, pomohlo mezinárodní skupině vědců odhalit skupinu kmenů této bakterie, které jsou odolné vůči některým antibiotikům. Výzkum, na němž se podíleli čtyři odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU), je také nezbytným krokem pro vývoj účinné vakcíny proti této pohlavně přenosné nemoci. …

více »

Střevní bakterie způsobují jojo efekt při dietách

S tím, jak při dietě dodržujeme určitý druh výživy, mění se i složení střevního mikrobiomu. Takzvané šetřící bakterie, které se rodí po nízkokalorické dietě, zpomalují metabolismus a my přibíráme na váze, i když méně jíme. Vědci tak objevili příčinu jojo efektu, který způsobuje, že se znovu vracíme na původní váhu …

více »

Evoluce endosymbiózy přichycena při činu

Endosymbióza je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden žije v těle druhého. Mezi všeobecně známé endosymbiózy patří například prvoci a bakterie v žaludku přežvýkavců pomáhající trávit celulózu nebo bakterie v koříncích bobovitých rostlin (jako fazole či hrách), které jim pomáhají získávat vzdušný dusík. K endosymbióze může docházet i u jednobuněčných …

více »

Virus jedovatý jako černá vdova

Malý bakteriofág má v genomu sekvenci pro toxin, který produkuje pavouk černá vdova. K čemu něco takového viru vůbec může být dobré? Biologové z Vanderbilt University objevili příslušnou sekvenci u bakteriofágu WO. To na první pohled vůbec nedává, i kdyby tento fág kradl geny svému hostiteli, šlo by o sekvence …

více »

Muší larvy by mohly pomoci s bakteriální rezistencí

Druh hmyzu, který se nazývá bzučivka zelená, by podle vědců z britské univerzity Swansea mohl pomoci s bojem proti určitým typům baktérii, napsala agentura Reuters. Odborníci zjistili, že některé molekuly, které se nacházejí v sekretu bzučivky, ničí velmi odolné baktérie jako například multirezistentní zlatý stafylokok (MRSA), který je imunní vůči …

více »

Atmosferický tlak na dávné Zemi byl poloviční

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory. Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close