Archiv článků: bakterie

Podrobný mikrobiologický monitoring prováděli dva roky vědci z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR na třech českých vodárenských nádržích, Klíčavě, Žluticích a Římově. Zjišťovali, jak se během roku mění složení a množství bakterií ve vodě. Na základě svých pozorování navrhli doplnění všeobecně uznávaného modelu sezónní periodicity planktonu (PEG model) o charakteristické …

Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa. Nové nemoci (tzv. emerging diseases) jsou často zrádné v tom, že schopnost vyvolat onemocnění (virulence) v evoluci patogena rychle vzroste, což má u nového hostitele významný vliv na projevy nemoci. Kolektiv převážně amerických vědců sledoval …

Před rokem a 4 měsíci vznikla ve Fakultní nemocnici v Motole první banka stolice v ČR, která slouží k její transplantaci. Transplantace stolice je stará metoda, která byla popsána již v době staré Číny a používá se u pacientů, kteří trpí těžkými průjmy, opakujícími se infekcemi střev, které nereagují na …

Vědci objevili enzym, který je schopen získávat energii z vodíku (jeho oxidací, řízeným spalováním). Na tom samo o sobě není nic divného, tento enzym dokáže ale pracovat i při koncentraci vodíku běžné v pozemské atmosféře. Rhys Grinter, Ashleigh Kropp a Chris Greening z Monash University (Melbourne) zjistili, že právě pomocí …

Potenciál pomoci podvyživeným dětem má výzkum mezinárodního týmu vědců. Zjistili, že specifický bakteriální kmen Lactiplantibacillus plantarum WJL dokáže při každodenním podávání zlepšit poporodní růst podvyživených zvířat a podporovat produkci a aktivitu růstového faktoru-1 (IGF-1) a inzulinu. Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z …

Krávy produkují ve svém žaludku methan, skleníkový plyn mnohem účinnější než oxid uhličitý. Tudíž se chov krav tu zcela zavrhuje, tu se objevují myšlenky na geneticky modifikované krávy, které by metan nevytvářely (přesněji řečeno jsou za to odpovědné mikroorganismy, takže i ty genetické zásahy by mohly být pojaté různě). Ve …

LUCA /poslední společný předek všech současných organismů/ s největší pravděpodobností disponovala bílkovinami a DNA: používala už univerzální genetický kód a DNA se po přečtení přepisovala do RNA, která se následně překládala do bílkovin na ribozomech, oněch ohromných molekulárních továrnách, jež sestavují bílkoviny ve všech známých buňkách. Pozoruhodné molekulární soukolí nutné …

Escherichia coli je jedním z nejprozkoumanějších organismů, i zde lze ale objevit něco nového. Ba možná až radikálně nového. Escherichia coli je v našich střevech neškodná, nebezpečná může být ovšem při přenosu jinam, respektive patogenní jsou přímo některé její kmeny. Dokáže způsobit průjmy, záněty pobřišnice nebo tlustého střeva, respirační onemocnění …

V roli dopravního prostředku proti nádorovým buňkám se největší naděje vkládají do nanočástic. Nový výzkum navrhuje, že by se v této roli mohly uplatnit i magnetické bakterie. Vědci z ETH Curych (hlavní autorka Simone Schürle) v této souvislosti pracovali s bakteriemi rodu Magnetospirillum. Ty přirozeně obsahují částice oxidu železa (respektive …

Nová zkoumaná a dosud málo známá skupina jednobuněčných eukaryot Provora byla podrobněji popsána v Nature. Jedná se o predátory (zejména) bakterií, vytvářející podle všeho samostatnou a starobylou větev života. Provora se dělí na nibbleridy (nibberids), kteří pomocí struktur podobných zubům ukusují kusy kořisti, a nebulidy (nebulids), kteří požírají kořist vcelku. …