Japonci prý nerozlišují modrou a zelenou. Moře u Homéra je vínově rudé, taktéž zde byla s modrou a zelenou potíž. Zdánlivě to naznačuje jazykový relativismus, nicméně přidávání barev kupodivu funguje ve všech jazycích naopak téměř stejně. Je-li znám počet označení, můžeme dobře odhadnout, jakým barvám budou odpovídat. Dokonce se v …
více »Barvy: Pigmenty vs. povrchové struktury
Jak je však možné, že si někteří zkamenělí brouci zachovávají svoji barvu po miliony let? Američtí a švýcarští fyzici vyvinuli spolu s kolegy ze Saudské Arábie nový způsob, jak vytvořit strukturální barvy, které se nemění v závislosti na úhlu pozorování. Takové barvy nejsou vytvářeny použitím barevných pigmentů, ale zvláštní povrchovou …
více »Pohlavní výběr: Princip „čím barevnější, tím lepší“ zpochybněn
V učebnicích zabývající se ptačí říší existuje velmi populární hypotéza, která praví, že intenzivní zbarvení samců vlivem karotenů predikuje vysokou kvalitu spermií, především pak vysokou odolnost spermií vůči oxidačnímu stresu před volnými radikály. Jednodušeji řečeno, z pohledu samic: čím barevnější, tím lepší! Vědci z Ústavu biologie obratlovců tuto hypotézu testovali …
více »Jaké květiny se nám líbí nejvíce
Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají v oblibě napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad …
více »