Archiv článků: biochemie

Signaturou života na exoplanetách by mohl být i isopren

Isopren C5H8 je nenasycený rozvětvený uhlovodík, který na Zemi vzniká prakticky výhradně činností živých organismů nebo při průmyslových výrobách (zpracování ropy). Podle studie vědců z Massachusetts Institute of Technology by právě tato molekula mohla být velmi nadějným signálem při průzkumu exoplanet. Studie považující isopren za dosud neuvažovaný signál svědčící pro …

více »

K čemu je DNA složená do kvádrů

Pod pojmem DNA si asi většina lidí v první řadě představí dvoušroubovici, nejznámější strukturu, kterou DNA zaujímá. Kromě dvoušroubovice však existují i jiné alternativní struktury DNA, které hrají důležitou roli v biologii buňky. Jednou z takových struktur jsou guaninové kvadruplexy, zkráceně G-kvadruplexy, které se vytvářejí v oblastech DNA bohatých na …

více »

Život mohl vznikat ve směsích RNA i DNA

Na počátku života prý mohly stát chimerické řetězce – jedno z vláken v podobě RNA, druhé jako DNA. Scripps Research Institute představuje významné centrum, kde se provádějí jak výzkumy prebiotické chemie, týkající se jak RNA světa a systémů, v nichž by RNA mohla být např. svou vlastní polymerázou, tak i …

více »

Supramolekulové komplexy ze žlučových kyselin

Přidání několika kapek vody do roztoku komplexu vedlo k vytvoření zcela nových materiálů v podobě extrémně symetrických šestihranných částic. Ondřej Jurček z výzkumné skupiny profesora Radka Marka z vědecko-výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity vytvořil spolu s mezinárodním týmem chemiků nové a velmi zajímavé supramolekulární materiály, které by mohly najít uplatnění …

více »

S antioxidanty to není vůbec jednoduché

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Většina antioxidantů přerušujících řetězovou reakci funguje v zásadě stejně jako vitamin C: darováním elektronů. Řada nejznámějších antioxidantů, například karotenoidy, flavonoidy, fenoly a taniny, se musí získávat stravou z rostlin. Jejich relativní význam pro tělesnou antioxidační rovnováhu se určuje těžko, nicméně se předpokládá, že celkově jsou zodpovědné za příznivé efekty konzumace …

více »

Patogenní bakterie lze napadnout přes RNA polymerázu

Vědcům se podařilo objasnit jedinečný molekulární mechanismus, který umožňuje bakteriím udržet pro život nezbytný tok genetické informace z DNA do RNA. Objevili tak nové možnosti pro vývoj potřebných antimikrobiálních látek proti závažným patogenům, jako jsou třeba původci tuberkulózy. Výsledky práce vědeckých týmů z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskou laboratoří …

více »

Při vzniku života sehrál významnou roli cystein

Dosud se soudilo, že cystein, jedna z 20 aminokyselin tvořících proteiny, může abiotickými cestami vznikat jen dost obtížně. Často se proto předpokládalo, že na počátku života tato aminokyselina neexistovala a nebyla kódována v genomu – nakonec i samotný genetický kód je nejspíš výsledkem postupné evoluce. Viz také: Evolučně nejstarší aminokyseliny: …

více »

Tajná zásobárna dusíku pro řasy

Překvapivý výsledek přinesl společný výzkum fyziků a biologů z Univerzity Karlovy a několika zahraničních pracovišť. Vědecký tým odhalil ve fotosyntetických mikroskopických řasách velké množství guaninu v krystalické podobě, který mikroorganismy využívají jako záložní zdroj dusíku pro svůj růst. Přítomnost této látky ve vývojově nepříbuzných druzích mikrořas, potažmo i v jiných …

více »

Molekuly proteinů v buňkách fungují jako miniaturní antény

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci připravili bakterie s fluorescentními proteiny. Vědci pod vedením Josefa Lazara z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) prokázali, že molekuly fluorescentních proteinů se chovají jako antény, jejichž optické vlastnosti, tedy to, jak dokáží pohlcovat a vyzařovat světelné záření, závisí na jejich prostorové orientaci. Fluorescentní proteiny, původně objevené …

více »