(c) Graphicstock

Další teorie o životě v mracích Venuše počítá s amoniakem

Po loňském oznámení objevu fosfanu, které se však nepodařilo potvrdit, přicházejí zastánci života v atmosféře Venuše s dalším modelem: místní mikroorganismy by mohly produkovat amoniak, který by je současně chránil před extrémně kyselým prostředím kyseliny sírové.
Autoři z MITu, Cardiff University a Cambridge University na podporu svého modelu argumentují tím, že kapičky v atmosféře Venuše podle všeho nejsou kulovité, což by odpovídalo kyselině sírové. Dále pak má být nápadná nízká koncentrace kyslíku. Co se týče amoniaku, ten byl zjištěn již v 70. letech 20. století sondami Venera Pioneer Venus a údajně dosud není moc znám abiotický proces, který by mohl čpavek vytvářet (uvažuje se o blescích nebo sopečných erupcích na povrchu).
V nové studii vědci modelovali soubor chemických procesů, aby ukázali, že pokud je amoniak skutečně přítomen, spustil by tento plyn kaskádu chemických reakcí, které by neutralizovaly okolní kapičky kyseliny sírové a mohly by také vysvětlit většinu anomálií pozorovaných v mracích na Venuši. Pokud jde o samotný zdroj amoniaku, navrhují spoluautoři studie Janusz Petkowski, William Bains a Paul Rimmer, že nejpravděpodobněji je biologického původu. Hypotézu má být možné testovat, protože z ní vyplývají další chemické signatury, které by měly příští mise na Venuši zjistit.
Některé zjištěné anomálie v atmosféře Venuše by mohly být výsledkem reakcí prachu; samotné chemické reakce si odpovídaly, nicméně pozorovaná data by vyžadovala, aby se do mraků dostávalo minerálů z povrchu nepřiměřeně moc.
Produkcí amoniaku by si život vytvářet vlastní obyvatelné kapsy. Nepravidelné kapičky by pak nebyly kyselinou sírovou, ale síranem amonným. Šlo by kašovitou sůl, která by navíc dále rozpouštěla okolní oxid siřičitý. Amoniak nemá jinak v atmosféře co dělat, protože ta je chudá na vodík (respektive je oxidační). Mikroorganismy by zřejmě vytvářely amoniak rozkladem kyseliny dusičné (respektive jiných oxidovaných/oxidovanějších sloučenin dusíku) a přitom by uvolňovaly kyslík (PH: jenže zase jinde se v tiskové zprávě ke studii tvrdí, že kyslíku je v atmosféře Venuše moc málo…?).
Amoniak vzniká i činností pozemských organismů. (Poznámka PH: ale jinak, rozkladem už redukovaných organických dusíkatých látek.) Některé ho dokonce používají k ochraně před příliš kyselým prostředím, ovšem ono „příliš“ v pozemském měřítku stále výrazně zaostává za podmínkami na Venuši.

Production of ammonia makes Venusian clouds habitable and explains observed cloud-level chemical anomalies, Proceedings of the National Academy of Sciences (2021). DOI: 10.1073/pnas.2110889118
Zdroj: Massachusetts Institute of Technology / Phys.org

Poznámky PH:
Kyselost v mracích Venuše by pro mikrobiální život cca pozemského typu neznamenala jediný problém, jde i o absenci vody. Viz také: Studie vylučuje život v mracích Venuše. Tedy neutralizací kyseliny sírové čpavkem (viz výše) by vznikala voda, ale sotva dost.
Asi vůbec nepředpokládáme, že by život mohl v extrémních podmínkách kyseliny sírové vzniknout. Spíše by se do mraků dokázal uchýlit, když se neobyvatelný stal povrch planety (to, že Venuše dřív měla oceány, ale také není zdaleka jistí. Viz také: Oceány na Venuši zpochybněny, prý nikdy nevznikly).

Týden na ITBiz: Umělá inteligence prý narazí na meze matematických paradoxů

Gartner předpovídá, že celosvětové dodávky PC letos klesnou o 9,5 %. Bitcoin ve čtvrtletí klesl …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close