Archiv článků: biochemie

Zemi před sterilním osudem Marsu a Venuše uchránil sám život. Původním zdrojem kyslíku v atmosféře ovšem nebyla biologická fotosyntéza, nýbrž její chemický protějšek. Jen málo procesů tak nezastřeně ukazuje, jaký význam má rychlost reakce a jak zásadní dopad může mít na tuto rychlost život. Sluneční energie, zejména ultrafialové záření, může …

Když první pozemské organismy zvládly někdy před 3,5 či 3 miliardami let kyslíkovou fotosyntézu, současně přitom vyvolaly genocidu celého svého okolí a došlo k velkému vymírání (ne nutně prvnímu). Takový je převládající pohled na věc, Nick Lane ovšem tvrdí, že pro tento scénář ve skutečnosti neexistují žádné důkazy. Žádná kyslíková …

Jak známo, některé rostliny dokáží získávat dusík za pomoci symbiotických bakterií u svých kořenů (rhizobie). Až dosud se předpokládalo, že taková symbióza má poměrně přímočarý průběh, kdy bakterie dodávají amonné ionty vzniklé fixací vzdušného dusíku a rostliny jim za to poskytují organické sloučeniny uhlíku (hlavně karboxylové kyseliny). Beat Christen, Matthias …

Podařilo se vyrábět vodík a přitom zachovat i fixaci oxidu uhličitého, kterou fotoautotrofní buňka potřebuje sama. Sluneční energii lze zachycovat a převádět na další formy různě. Můžeme takto získat elektrický proud, rozkládat vodu na vodík a kyslík nebo syntetizovat na energii bohaté organické látky. Jednotlivé přeměny se samozřejmě různě kombinují, …

V molekulární a buněčné biologii, stejně jako v medicínské diagnostice, se často využívá fluorescenčního značení biomolekul. Jednou z molekul, které je možno takto značit, je i DNA. Skupina vědců pod vedením Michala Hocka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinula novou fluorescenční sondu právě pro DNA v podobě …

Ribozomy spojí více než deset aminokyselin za sekundu, a právě proto představovala vizualizace tohoto procesu na téměř atomárním rozlišení velkou výzvu. Strukturní biolog Gabriel Demo vyvinul během svého působení na Lékařské fakultě Massachusettské univerzity spolu se svými kolegy nový postup umožňující vizualizaci syntézy bílkovin pomocí časově rozlišené kryo-elektronové mikroskopie (kryo-EM) …

Proces instalace čepičky katalyzuje koronavirový protein Nsp16 za spoluúčasti dalšího virového proteinu, Nsp10. COVID-19 změnil životy miliónů, či spíše miliard lidí na celém světě. Tuto nemoc způsobuje SARS koronavirus 2 (SARS-CoV-2), který patří mezi RNA viry, tj. používá RNA k uchování své genetické informace. Abychom mu mohli čelit, musíme do …

Globální cyklus vodíku začíná ještě v oceánské kůře. Archea, anaerobní „pravé“ bakterie a další navázané organismy u hlubokomořských vývěrů či ještě hlouběji v zemské kůře nejsou zajímavé zdaleka jen kvůli tomu, že v tomto prostředí pozemský život nejspíš vznikl. I dnes tyto organismy mohou ovlivňovat globální biochemické cykly a s …

A co z toho vyplývá pro pátrání po životě ve vesmíru? Vodík dnes v pozemské atmosféře prakticky nenajdeme, ale v době, kdy vznikal pozemský život, zde v celkově spíše redukční atmosféře nejspíš nějaký byl a zůstal až do doby, než organismy podobné dnešním sinicím vyprodukovaly fotosyntézou větší množství kyslíku. Dnes …

Řada virů v napadených buňkách zpomaluje až zastavuje syntézu hostitelových proteinů a namísto toho spustí výrobu proteinů viru; oba typy metabolických drah si konkurují. Na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem ale nyní zjistili, že SARS-CoV-2 funguje jinak. Sandra Ciesek a její kolegové studovali chování viru pěstovaného na lidských buňkách …