Archiv článků: biochemie

Bakterie žijící z oxidu dusnatého

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

A co to má společného s klimatem? Oxid dusnatý se v prostředí kyslíku oxiduje na oxid dusičitý, v bezkyslíkaté atmosféře dávné Země byl ovšem stabilní a zřejmě existoval jak v atmosféře, tak i rozpouštěný v oceánech. Předpokládáme, že nějaké dávné mikroorganismy mohly oxid dusnatý využívat i k získávání energie namísto …

více »

Co bylo před RNA?

V roce 1953 byly provedeny známé Millerovy-Ureyovy experimenty, kdy účinkem elektrických výbojů na směs jednoduchých molekul (voda, methan, amoniak, vodík) vznikaly aminokyseliny. Ale co nukleové kyseliny? Pokud na počátku evoluce stála RNA, jak se k ní dostat prebiotickými chemickými reakcemi? Nedávné rozvíjení původních pokusů provedené na Georgia Institute of Technology …

více »

Fosfor může být pro život ve vesmíru nedostatkovým prvkem

Dobré a špatné supernovy? Astronomové Jane Greaves a Phil Cigan z Cardiff University prezentovali výsledky pozorování zbytků supernov. Konkrétně získali data pro pozůstatky supernov Cassiopeia A a Krabí mlhovina. Druhý z výbuchů prý vyprodukoval podstatně méně fosforu. Cassiopeia A přitom představuje prý explozi dosti výjimečné (velmi těžké) hvězdy, takže druhý …

více »

Obešel se vznik pozemského života bez vody?

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kuriózní konstrukce: Že by pozemský život nevznikl ve vodě, ale přestěhoval se do moře odjinud? Třeba z formamidu? Přebytek vody potlačuje vznik mnohých biomolekul seskládaných z více stavebních kamenů – reakce je pak posouvána směrem k hydrolýze, tj. rozpadu řetězců na jejich základní jednotky. Speciálně to představuje problém v případě …

více »

Nový algoritmus zrychluje určení struktury biomolekul

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Výrazný posun a lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili Thomas Evangelidis a Kostas Tripsianes z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Práci o zcela nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter sledovaných bílkovin metodou nukleární magnetické rezonance, která výrazně šetří čas …

více »

Kouzla s DNA – modifikovat lze i sacharid

Na The Scripps Research Institute (TSRI) předvedli další triky, které lze provádět s nukleovými kyselinami. Ačkoliv se v živé přírodě jedná o médium pro zápis informace, modifikované nukleotidy mohou být základem pro funkční materiály řady typů. Floyd Romesberg a Tingjian Chen ve studii publikované Angewandte Chemie demonstrují celou řadu modifikovaných …

více »

Jak se sítnice lidského oka adaptuje na změnu osvětlení?

Na schopnosti sítnice adaptovat se na změnu osvětlení se podílí bílkovina rekoverin. Prestižní časopis Americké chemické společnosti ACS Central Science otiskl článek skupiny Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který úspěšně modeluje klíčový krok při adaptaci pigmentových buněk sítnice na změnu světelných podmínek. Rekoverin je bílkovina, …

více »

Světla při fotosyntéze může být i příliš

Pro rostliny je světelné záření jediným zdrojem energie pro zajištění veškerých životních funkcí. Přeměnu světelného záření na formy energie využitelné rostlinou buňkou zajišťuje fotosyntéza, což je složitý biochemický proces, který probíhá na bílkovinných strukturách (fotosystémech) uvnitř chloroplastů. Fotosystémy potřebují nepřetržitý přísun světelné energie a jsou proto obklopené tzv. světlosběrnými komplexy, …

více »

Stejné enzymy mohou mít různé vlastnosti

Skupina vědců z Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR v čele s Jiřím Damborským a Martinem Hofem experimentálně prokázala, že funkci enzymů ovlivňuje nejen jejich struktura, ale také jejich vlastní dynamika a vliv okolního prostředí. Enzymy jsou důležité přírodní látky, které urychlují chemické reakce. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis …

více »