Expansiny jsou bílkoviny, které umožňují rostlinným buňkám expandovat rozvolněním struktury buněčné stěny. Markéta Šámalová a její vědečtí kolegové pod vedením Jana Hejátka z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity objasnili vliv expansinu na růst kořenů modelové rostliny Arabidopsis thaliana (huseníček rolní). Jejich zjištění (zvýšení tuhosti buněčných stěn způsobené nadměrnou produkcí expansinu) …
více »Vývoj léku nejen na opičí neštovice
Virus opičích neštovic se snaží lidský organismus oklamat tím, že na svoji RNA přidává čepičku. Vědci z ÚOCHB AV ČR rozluštili strukturu bílkoviny metyltransferázy z viru opičích neštovic. Právě díky ní vir uniká lidské imunitě a přenáší nemoc. Na základě tohoto objevu pak připravili látky, které dokážou funkci metyltransferázy zablokovat. Výsledky výzkumu …
více »První spin-off firma Univerzity Pardubice pomůže zavést screening rakoviny slinivky
Univerzita Pardubice má svoji první spin-off společnost s názvem Lipidica. Společně se soukromou firmou plánuje přenést do praxe jeden z největších objevů – metodu, která umí včas odhalit rakovinu slinivky břišní. Univerzita spojila síly s českým holdingem FONS JK Group a.s., který provozuje klinické laboratoře a IT společnosti zaměřené na …
více »Nová krystalografická metoda pomůže farmaceutům
Prohodit při obouvání levou botu za pravou je nepříjemné, ale zaměnit stejným způsobem při výrobě léčiv molekuly může být osudné – místo léku vznikne jed. Tomu pomůže zabránit nová metoda týmu mezinárodních vědců vedeného Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Unikátní postup určování polohy atomů v krystalech publikoval …
více »IPA se s plechovkou snese lépe
Debaty pivařů na téma láhev vs. plechovka jsou nekonečné, i když samozřejmě řada analýz už v tomto ohledu byla provedena. Jak teď ale upozornili autoři nové studie, vesměs se tato porovnání týkala klasických piv typu ležáku. Nyní došlo na pivo IPA a pivo jantarového (poznámka: to bude nejspíš něco jako …
více »Vznikají „z ničeho“. Záhada de novo proteinů
Z odpadní DNA se obvykle netvoří proteiny – ale pokud se tak stane a ujmou se, stanou se součástí buněčné proteinové výbavy. Říká se jim de novo, protože vznikají v podstatě z ničeho, úplně znova, a moc se toho o nich neví. Výzkumníci z BIOCEV a jejich němečtí kolegové v …
více »Ve vzorcích z asteroidu Ryugu nakonec našli i uracil
Další analýza vzorků z asteroidu Ryugu, které odebrala sonda Hayabusa2 Japonské vesmírné agentury, zjistila vedle aminokyselin i nukleové báze, konkrétně uracil. Ve stejných vzorcích byla objevena také kyselina nikotinová (vitamin B3, niacin), která je důležitým kofaktorem metabolických reakcí (přesněji řečeno, z niacinu se vyrábějí NAD+ a NADP+, které přenášejí elektrony …
více »Bakterie dokážou využívat vodík i ve stopovém množství z atmosféry
Vědci objevili enzym, který je schopen získávat energii z vodíku (jeho oxidací, řízeným spalováním). Na tom samo o sobě není nic divného, tento enzym dokáže ale pracovat i při koncentraci vodíku běžné v pozemské atmosféře. Rhys Grinter, Ashleigh Kropp a Chris Greening z Monash University (Melbourne) zjistili, že právě pomocí …
více »Dávné proteiny osvětlují původ života na Zemi
Alifatické nerozvětvené aminokyseliny byly z proteinogenní abecedy vypuštěny, protože vytvářejí polypeptidy, které jsou nadměrně rozpustné. Tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a ÚOCHB (Česká republika), Johns Hopkins University (USA) a ELSI (Japonsko) zjistil, proč moderní proteiny používají repertoár 20 kanonických aminokyselin (AA). Simulací časných podmínek na Zemi v …
více »Inzulín by se možná měl dávkovat jinak, namísto jednotlivých molekul je v něm více klastrů
Vstřebávání inzulinu v těle je řízeno tím, v jaké podobě se molekuly konkrétně vyskytují. Zatímco monomery fungují okamžitě, shluky šesti molekul (hexamery) odpovídají za dlouhodobý účinek. Po desetiletí se předpokládalo, že mezi monomery a hexamery je určitý poměr a léčiva byla navrhována právě na základě tohoto modelu. Vědci z Kodaňské …
více »