Za génie ptačí říše se obvykle považují krkavcovití ptáci a papoušci, přičemž v těchto skupinách je také rozšířeno používání nástrojů. Inteligenci mořských ptáků jsme možná až dosud trochu podceňovali – i když je pravda, že obvykle nemají velké mozky, a to ani v poměru k velikosti těla ne. Vědci z …
více »Jak voda protéká cévami rostlin
Dřeviny své široké cévy buď shlukují dohromady (jasan), nebo tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (javor). Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky …
více »Mravenci vs. termiti
Mravenci jsou hlavními predátory termitů. Tento vztah je patrně velmi starý. Mravence lovící termity totiž najdeme i ve 130 milionů let starém jantaru (počátek křídy). Úspěch v osídlení souše a kosmopolitnost mravenců jsou zčásti způsobeny jejich adaptací na široké spektrum potravních zdrojů. Na rozdíl od termitů se mravenci nespecializovali na …
více »Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let
K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …
více »Jak viry ovládají sladké vody
Mikrosvět sladkovodních jezer a nádrží stále patří mezi velmi málo probádané oblasti. Minimum informací dosud máme i o těch nejpočetnějších zástupcích sladkých vod – o virech. Studium sladkovodních virů je totiž obtížné zejména proto, že ani neznáme všechny jejich hostitele. Posun ve výzkumu v posledních letech přinesla až nová genetická …
více »Potravní všeuměl může překonat specialistu
Všežraví nálevníci jsou hlavními konzumenty bakterií v rybnících s vysokou koncentrací živin. Mezi nejdůležitější a nejpočetněji zastoupené vodní ekosystémy na Zemi patří mělká jezera, většinou bohatá na živiny (tzv. eutrofní až hypertrofní). V těchto sladkých vodách sehrávají zásadní roli ti nejmenší – drobní prvoci živící se bakteriemi. Právě oni vytvářejí …
více »Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije
Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …
více »Diverzita hub na na rozdíl od rostlin a živočichů není nejvyšší v tropech
Časopis Nature Communications zveřejnil nedávno článek, jehož hlavními autory a řadou spoluautorů je řada českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Studie je metaanalýzou globální distribuce hub a ukazuje, že jejich distribuce je zásadně ovlivňována klimatickými faktory. Nástup metod masivního paralelního sekvenování (high-throughput sequencing) před více …
více »Nakažlivá rakovina překročila rovník i Atlantik
Jedná se o nádory, které decimují mořské mlže. Jak se ukazuje, tyto nakažlivé rakoviny navíc dokáží přeskakovat i mezi příbuznými druhy. Ze severoamerických vod se choroba rozšířila na pobřeží Jižní Ameriky i Evropy. Striktně vzato bychom neměli mluvit o rakovině – tu způsobují buňky vlastního těla. Jde o spíše o …
více »Lidská tasemnice přeskočila i na patagonské pstruhy
Na severní polokouli nenapadá škulovec pstruhy ani jiné lososovité ryby, ale okouny, candáty či mníky. Při konzumaci pstruhů z Argentiny a Chile se mohou lidé nakazit škulovcem širokým. Tato tasemnice byla doposud známa jen ze severní polokoule a z jiných druhů ryb. Překvapivý výskyt této tasemnice v Patagonských jezerech potvrdili …
více »