Archiv článků: biologie

Obourodičovská péče se vyvinula nikoliv navzdory vícenásobnému páření samice, ale právě díky němu. U obratlovců včetně člověka často spolupracují na péči o potomstvo oba rodiče. U blanokřídlého hmyzu je ovšem mnohem obvyklejší tzv. eusocialita, při které se společně na péči podílí více samic, byť se množí jen jedna z nich, …

Mitochondrie nebo chloroplasty o většinu svých genů přišly, ne ale o všechny. Proč proces nemohl proběhnout až do konce? Především – u některých organel zřejmě proběhl a některá eukaryota už ani mitochondrie s vlastním genomem nemají (ale původně přítomné byly). Udržovat replikační mašinérii mimo jádro je pro buňku náročné, protože …

Žabí samci si při lákání samic kvákáním šetří síly. Snaží se synchronizovat vydávané zvuky – zmlknout v okamžiku, kdy kváká příliš mnoho jiných žab. Matematický model popisující kvákot by prý mohl pomoci zefektivnit senzory v systémech Internetu věcí (IoT), kdy je třeba kvůli omezené šířce pásma neposílat data ze všech …

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi …

Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila? Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit …

Pozdní prekambrium bylo dosud považováno za období nízké biologické diverzity. Brazilští vědci rekonstruovali evoluční historii měňavek a přinesli důkaz, že mikroskopický život na Zemi na konci prekambria, v době nejméně před 750 miliony let, byl mnohem rozmanitější, než tvrdí klasické teorie. Vědecký tým, v němž působila i Anush Kosakyan, nynější …

Oživení mamuta je populárním biotechnologickým projektem a každopádně by efektně demonstrovalo, co současné genetické inženýrství všechno dokáže. Kei Miyamoto a jeho kolegové z japonské Kindal University nyní publikovali, že v projektu zase o kus pokročili. Ze samice mamuta Yuka, která byla objevena v roce 2010 v sibiřském permafrostu a patří …

Buňky mají různou velikost, a to i v rámci jediného organismu, drobná červená krvinka (navíc bez jádra) je oproti vyžraným neuronům klidně i stokrát menší. Jeden typ buněk si ale určité rozměry cca zachovává. Vědce z MITu zajímalo proč. Podle studie publikované v Cell (hlavní autoři Angelika Amon a Gabriel …

Půda osázená borovicí lesní vykazovala nejen vysoký obsah uhlíku v půdě, ale i relativně vysokou stabilitu tohoto uhlíku. Zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přitahuje stále více pozornosti k hledání řešení, jak jej vázat v přírodních ekosystémech. Potenciálním možnostem vázání uhlíku v lesních ekosystémech, zejména v lesních půdách se …

Po otázce po samotném vzniku života (dna oceánů versus mělké rybníčky) můžeme stejný problém řešit i pro vznik větších organismů, tedy dejme tomu fauny ediacara před cca 570 miliony lety. Zástupce fauny ediacara známe z nálezů na dnech mělkých mořích (vesměs šlo o přisedle žijící organismy), alespoň tak se to …