Archiv článků: biologie

V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů

Ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců. Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment …

více »

Jak kořeny rostlin reagují na gravitaci? Jemněji a přesněji

Kořeny rostlin odpovídají na různé podněty včetně gravitace. Klíčovými hráči v tomto procesu jsou rostlinný hormon auxin a bílkoviny, které ho přenášejí mezi buňkami. Jednou z těchto bílkovin je PIN2 – a čeští a rakouští vědci nyní odhalili pozoruhodné detaily o její funkci. Popsali zajímavý mechanismus, kterým rostlinné hormony zvané …

více »

Jak voda protéká cévami rostlin

Dřeviny své široké cévy buď shlukují dohromady (jasan), nebo tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (javor). Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky …

více »

Mravenci vs. termiti

Mravenci jsou hlavními predátory termitů. Tento vztah je patrně velmi starý. Mravence lovící termity totiž najdeme i ve 130 milionů let starém jantaru (počátek křídy). Úspěch v osídlení souše a kosmopolitnost mravenců jsou zčásti způsobeny jejich adaptací na široké spektrum potravních zdrojů. Na rozdíl od termitů se mravenci nespecializovali na …

více »

Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

více »

Jak viry ovládají sladké vody

Mikrosvět sladkovodních jezer a nádrží stále patří mezi velmi málo probádané oblasti. Minimum informací dosud máme i o těch nejpočetnějších zástupcích sladkých vod – o virech. Studium sladkovodních virů je totiž obtížné zejména proto, že ani neznáme všechny jejich hostitele. Posun ve výzkumu v posledních letech přinesla až nová genetická …

více »

Potravní všeuměl může překonat specialistu

Všežraví nálevníci jsou hlavními konzumenty bakterií v rybnících s vysokou koncentrací živin. Mezi nejdůležitější a nejpočetněji zastoupené vodní ekosystémy na Zemi patří mělká jezera, většinou bohatá na živiny (tzv. eutrofní až hypertrofní). V těchto sladkých vodách sehrávají zásadní roli ti nejmenší – drobní prvoci živící se bakteriemi. Právě oni vytvářejí …

více »

Na Zemi prý opravdu existuje místo, kde nic nežije

Život se dokáže přizpůsobit extrémům teploty, kyselosti i obsahu solí. Když se to všechno potká dohromady, je toho ale přece jen moc. Takový je alespoň výsledek aktuálního průzkumu jezírek v sopečných kráterech v oblasti Dallol na severu Etiopie (proláklina Danakil). Obrázek ukazuje svět zářící barvami, pro život je ale tento …

více »

Diverzita hub na na rozdíl od rostlin a živočichů není nejvyšší v tropech

Časopis Nature Communications zveřejnil nedávno článek, jehož hlavními autory a řadou spoluautorů je řada českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Studie je metaanalýzou globální distribuce hub a ukazuje, že jejich distribuce je zásadně ovlivňována klimatickými faktory. Nástup metod masivního paralelního sekvenování (high-throughput sequencing) před více …

více »