Archiv článků: biologie

Vnitřní periodicita genů

Evoluční hádanky: opakování stejných sekvencí, čtecí rámce a různá kódování jediné aminokyseliny. Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku přítomnosti mnohonásobných tandemových repeticí krátkých sekvenčních motivů. Studium sekvence a vnitřní struktury jednotlivých genů je dnes stále teprve v počátcích, přesto se již počínají rýsovat alespoň některé dílčí výsledky. Velmi nápadným …

více »

Parazitologové nabourali dogma o neměnném složení mitochondriální turbíny

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

více »

Houby prý umožnily rozvoj života na souši

Za hybné síly evoluce pokládají některé modely organismy stojící poměrně stranou – třeba viry. Nebo houby. Houby, respektive jejich symbióza s rostlinami, se někdy dávají do souvislosti s prvním výstupem mnohobuněčných organismů na souš. V rámci nového modelu měly houby umožnit především větší rozvoj života na souši, což vyžadovalo vyšší …

více »

Apetit bičíkovců ovlivňuje čistotu sladkých vod

Podstata čištění vody: rozpuštěné organické látky využívají bakterie, jimi se pak dále živí bičíkovci. Významnou součást sladkovodních ekosystémů tvoří heterotrofní bičíkovci, což jsou drobné prakticky bezbarvé jednobuněčné organismy o velikosti většinou 2-8 µm. Tito nepatrní dravci představují důležitý mezičlánek v potravním řetězci sladkých vod, protože se živí zejména bakteriemi žijícími …

více »

Rypoš lysý prý nestárne

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

více »

Mitochondrie prý fungují při 50 ºC

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

více »

Lovec vážek: nápad zpěváka Dana Bárty už slouží veřejnosti

Vážka

Rozpoznat vážku, dozvědět se zajímavosti o jejím životě a podílet se na vědeckém výzkumu, který povede k lepší ochraně tohoto v ekologii klíčového druhu. To umožňuje nová mobilní aplikace vytvořená vědci z Ostravské univerzity. Unikátní projekt vědců z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity již nyní slouží nejen …

více »

Proč včelí královna žije déle než dělnice

K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; …

více »

První jeskynní rak objeven na jižní polokouli

Rak nažloutlý je prvním nalezeným jeskynním rakem žijícím mimo Severní Ameriku. Jedná se o unikátní objev, který přispěje k poznání evolučního vývoje nepříbuzných druhů a jejich přizpůsobení se extrémnímu prostředí, jakým jsou jeskyně. “Objevený rak nažloutlý (Cherax acherontis) má vlivem nedostatku světla zakrnělé oči a jeho tělo ztratilo téměř veškerou …

více »

Škola hrou: Chytří ptáci se učí podobně jako děti

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Novokaledonské vrány a novozélandští papoušci nestor kea se údajně učí jako děti, s využitím hry. Podobně se zřejmě budou chovat i další jim příbuzní inteligentní ptáci ze skupin krkavcovitých a papoušků. Papoušci kea i novokaledonské vrány dokáží identifikovat předměty, které by se daly využít jako nástroje, eventuálně z nich nástroje …

více »