Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club
Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Loví masožravky kořist podtlakem?

Architektura důmyslných pastí bublinatek.

Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními živočichy, kteří se dotknou dvířek pasti. Jde o velmi rychlý pohyb, který proběhne ve zlomku sekundy. Polapenou kořist bublinatka pomalu stráví. Některé druhy ale mají pasti se silnými stěnami. Může fungovat aktivní nasávání kořisti i u nich?

Specifické pasti se silnými stěnami mají například bublinatky Utricularia multifida a Utricularia westonii, které náležejí do primitivního podrodu Polypompholyx a pocházejí ze Západní Austrálie. Na příčném průřezu mají pasti těchto bublinatek trojúhelníkovitý tvar. Podle některých odborníků fungují jen jako prosté záklopky a nenasávají kořist podtlakem. Lubomír Adamec z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a jeho kolegové detailně prozkoumali pasti obou zmíněných druhů bublinatek pomocí různých mikroskopických technik. Soustředili se přitom na anatomické struktury, které souvisejí s mechanismy fungování pastí bublinatek.

Výsledky pozorování ukazují, že bublinatky Utricularia multifida a Utricularia westonii mají ve svých pastech struktury, které jsou velmi podobné strukturám v pastech jiných druhů bublinatek, o nichž víme, že pomocí podtlaku aktivně nasávají vodu s kořistí. Na druhou stranu, autoři studie provedli biofyzikální testy, v nichž se jim nepodařilo spolehlivě potvrdit, že v pastech studovaných bublinatek vzniká podtlak, ani že jsou tyto pasti vodotěsné, což je důležitý předpoklad pro fungování aktivního nasávání kořisti. Podle badatelů zatím není možné jednoznačně rozhodnout, zda jsou bublinatky Utricularia multifida a Utricularia westonii schopné do svých specifických pastí nasávat kořist anebo nikoliv. Je však možné, že nám ukazují mezičlánek vývoje od přeměněného listu k dokonalejším pastem u vývojově pokročilejších druhů.

Plachno, B. J., Swiatek, P., Adamec, L., Carvalho, S., Miranda, V. F. O. 2019. The Trap Architecture of Utricularia multifida and Utricularia westonii (subg. Polypompholyx). Frontiers in Plant Science 10: 336.

DOI: 10.3389/fpls.2019.00336

Převzato z blogu Botanického ústavu AV ČR

Aktin a kyselina salicylová: Jak rostliny zvyšují odolnost proti chorobám

Čeští odborníci zjistili, že narušení vnitrobuněčné sítě bílkovinných vláken – takzvaného cytoskeletu – může za …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close