Archiv článků: biologie

Česko má nejstarší rostlinnou makrofosílii světa

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …

více »

Halucinogenní houby mohou cílit na hmyz

Jason Slot z Ohio State University a jeho kolegové se zaměřili na jedinou látku, psilocybin. Jejich studie tedy nelze aplikovat na muchomůrku červenou ani na jiné houby obsahující psychoaktivní sloučeniny. I samotný psilocybin se ovšem vyskytuje u řady relativně nepříbuzných druhů hub – a naopak u řady těch příbuznějších ne. …

více »

Počet sad chromozomů rostlin a jejich invazivnost

Vědci studovali genetiku zlatobýlů z původních i invazních populací a uskutečnili s nimi sérii skleníkových i terénních experimentů. V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. …

více »

Sebeovládání souvisí s inteligencí – i u šimpanzů

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Zdálo by se, že jde o dvě na sobě nezávislé vlastnosti, vždyť inteligence a vůle se v některých metafyzických koncepcích stavějí málem proti sobě. Nicméně ukazuje se, že chytří dokáží mj. také lépe odkládat potěšení. U lidských dětí se jako měřítko sebeovládání používá zejména tzv. bonbonový test, kdy dítě může …

více »

Nejrozsáhlejší online databáze české flóry a vegetace

Všechny dostupné informace o současném rozšíření konkrétních druhů rostlin na území České republiky, jejich vlastnostech, ekologických nárocích i zapojení do rostlinných společenstev jsou nově volně přístupné online na portálu www.pladias.cz. Odborníci i laici na těchto webových stránkách najdou ověřené informace, které představují rozmanitost české květeny na jediném místě. Na přípravě …

více »

Evoluce a funkce fytotransferinů u mořských řas

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …

více »

Dva druhy krkavců nevermore. Splývají v jediný

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications. Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu …

více »

Vnitřní periodicita genů

Evoluční hádanky: opakování stejných sekvencí, čtecí rámce a různá kódování jediné aminokyseliny. Mnohé geny vykazují vnitřní periodicitu v důsledku přítomnosti mnohonásobných tandemových repeticí krátkých sekvenčních motivů. Studium sekvence a vnitřní struktury jednotlivých genů je dnes stále teprve v počátcích, přesto se již počínají rýsovat alespoň některé dílčí výsledky. Velmi nápadným …

více »

Parazitologové nabourali dogma o neměnném složení mitochondriální turbíny

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

více »

Houby prý umožnily rozvoj života na souši

Za hybné síly evoluce pokládají některé modely organismy stojící poměrně stranou – třeba viry. Nebo houby. Houby, respektive jejich symbióza s rostlinami, se někdy dávají do souvislosti s prvním výstupem mnohobuněčných organismů na souš. V rámci nového modelu měly houby umožnit především větší rozvoj života na souši, což vyžadovalo vyšší …

více »