Archiv článků: biologie

Objev nových virů extremofilních hub ukázal, že mnohé skupiny virů dosud prakticky neznáme. Mohou být viry svému hostiteli i prospěšné? A co si dnes myslíme o evolučním původu virů? Na otázky odpovídá virolog prof. RNDr. Karel Petrzik, CSc. z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR, jeden z autorů …

Pstruzi žijící v tocích, kam ústí čistírny odpadních vod, měli v těle jedenáct psychoaktivních látek včetně antidepresiv. Vyčištěné komunální odpadní vody jsou zdrojem biologicky účinných látek včetně těch, které ovlivňují nervovou soustavu organismů. Na vliv těchto látek na pstruha obecného se ve svém unikátním výzkumu zaměřil tým vědců z Laboratoře …

Hned tři nové viry objevil tým virologů z Biologického centra (BC) Akademie věd (AV) ČR uvnitř buněk houby Sodiomyces alkalinus. Nejenže se jedná o poměrně neobvyklou kombinaci virů, jde zároveň i o vůbec první viry nalezené ve vláknitých houbách rostoucích v extrémně zásaditém prostředí. Od těch nejmenších bakterií až po …

Genetika karpatských vlků je ovlivněna efektem hrdla láhve, drastickým snížením populační velikosti ve 20. století. V časopise Diversity and Distributions, odborném titulu zaměřeném na biogeografii a ekologii, vychází článek týmu středoevropských vědců, zaměřený na současnou populační strukturu vlka obecného v centru Evropy. Výsledky ukazují, že na tomto území dochází ke …

Můry rodu Asota jsou pravděpodobně schopné rostlinné alkaloidy ukládat a využívat k obraně před predátory. Vědci z Entomologického ústavu a jejich kolegové spolupracují na inter-disciplinárních projektech zaměřených na ekologické a evoluční dynamiky ovlivňující obranu rostlin a diverzitu býložravého hmyzu. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním vědecké časopise Ecology …

Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly během čtvrtohor. Valná většina živočichů obývajících dnes střední Evropu přežila jednotlivé doby ledové v omezených územích s příznivějšími klimatickými podmínkami, než jaké panovaly v okolí. Taková území se nazývají refugia. Příznivější podmínky obnášely nejenom vyšší …

Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …

Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A to i když dotyčného nezná a dotyčný mu prosbu o pomoc nijak nesignalizuje. Právě poslední omezující podmínka má být důležitá – sami od sebe měli neznámým pomáhat jen lidé. Bonobové to ale dělají také. Jingzhi …

Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …

Obdobný vzorec chování nacházíme u dvou druhů hmyzu, molekulární mechanismy ale musí být odlišné. Vědci z Entomologického ústavu Biologického centra srovnávali biorytmy u dvou druhů much. Zaměřili se na vliv teploty na cirkadiánní hodiny a popsali společné i unikátní vlastnosti biologických hodin u octomilky a mouchy domácí. Výsledky jejich práce …