Archiv článků: biologie

Zlaté rybičky, kyslík a alkohol

Celá metabolická dráha se v prostředí bez kyslíku podobá alkoholovému kvašení. Zlaté rybičky a jejich volně žijící příbuzný karas obecný (Carassius carassius, crucian carp) dokáží v zimě přežít pod zamrzlou hladinou v prostředí téměř bez kyslíku. Kde by jiné ryby zhynuly v minutách, vydrží týdny i měsíce. Jak to dělají? …

více »

Pohlavní hormony a úzkostlivost, u zvířat i lidí

Samice sú menej úzkostné ako samce. Platí to nielen v mladej dospelosti, ale aj v starobe zvierat. K takýmto záverom dospel výskum doktorandky Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Emese Domonkos z Ústavu molekulárnej biomedicíny Lekárskej fakulty UK, ktorý bol realizovaný na potkanoch. Spojitosť medzi cirkulujúcimi pohlavnými hormónmi a prejavmi …

více »

Termiti staví i ze skla, oceli či vosku

Termiti druhu Odontotermes obesus budují hnízda, která mohou vyrůst až 10 metrů nad úroveň okolního terénu. Navíc jsou velmi flexibilní i co se týče použitého materiálu. Co se týče nejčastěji používané hlíny, tito termiti jsou omezeni pouze její vlhkostí. V příliš vlhké půdě se boří, příliš suchou zase nedokáží slinami …

více »

Vznikl by život na Zemi znovu?

Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme se ještě k „polévce“ a její heterogenitě. Problém přibližuje Kauffman (2004) na myšlenkovém experimentu z biosféry dnešní: vezmeme vzorek – třeba 1 gram – z každé bytosti přítomné v biosféře, rozemeleme do jediné dobře míchané …

více »

Jak masožravé rostliny poznají, co se chytilo do pasti?

Ako je možné, že mäsožravá rastlina dokáže i bez zmyslových orgánov a nervovej sústavy rozpoznať, čo sa chytilo do „pasce“? Kde sa táto schopnosť vzala? Tieto otázky si položil doktorand Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Miroslav Krausko pod vedením doc. Mgr. Andreja Pavloviča, PhD. Výskum vedca UK, ktorý získal …

více »

Evoluce ve slepé uličce: Proč samci se superspermiemi nikdy nepřeváží

Na evoluci je často pohlíženo jako na geniálního designéra, který svými pokusy směřuje k ideálnímu modelu. Studie týmu vědců z Německa z Max Planck Institutu v Seewiesenu a z České republiky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nicméně ukazuje, že tomu tak nemusí být vždy a že se i tento génius …

více »

Stará tajemství nové hlavy obratlovců

A jak to souvisí s evolucí ryb? Hlava nás, obratlovců, představuje pro současnou vědu zdroj řady stále nevyřešených hádanek. Tým z katedry zoologie vedený Robertem Černým právě publikoval v prestižním časopise Nature článek, který má šanci přepsat nejen učebnice vývojové biologie, ale také evoluční dějiny celé skupiny. Ukazuje mimo jiné …

více »

Obří stromy jsou důležité, v hustých lesích chybí

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci zmapovali 12 tisíc starých stromů v jihomoravských luzích, našli při tom vzácné brouky. Unikátní mapu zelených veteránů a jejich ohrožených broučích obyvatel vytvořili entomologové z Biologického centra AV ČR a geoinformatici z Ostravské univerzity. Údaje sbírali v jihomoravských luzích na ploše 14 tisíc hektarů od roku 2006. Našli i vzácné brouky, kteří na …

více »

Šakal se už v ČR i rozmnožuje

Česká republika má s definitivní platností nového stálého obyvatele. V rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice bylo poprvé v České republice doloženo rozmnožování šakala obecného. Kojící fenu v minulých dnech zachytila fotopast. Krátce na to v rezervaci nasnímal šakalí štěně fotograf Vojtěch Lukáš, který ve spolupráci se společností …

více »