Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …
více »Zkoušku z fyziky by pes nezvládl
Mnoho experimentů se psy vede k fascinujícím výsledkům, pojďme se pro změnu podívat na obor, v němž selhávají. Fyzika. A kupodivu také orientace. Možná jste si všimli, jak se psi jsou schopni zaplést do vodítka, jak je pro ně např. obtížné pochopit, že pán a pes na vodítku nemohou jít …
více »Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit
Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem. Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout …
více »Žirafí krk vrací úder: Ze zápisků stárnoucích primátích samců
Jak se dělá evoluce po 13 letech. Proč je dobré nepřicházet s ničím novým. Kurz negativního myšlení, chiméry, pes jednobuněčný i pes baskervillský, ale hlavně doporučení výborné knihy. Kniha Jak se dělá evoluce (vydání 2004) znamenala na poměry literatury tohoto typu velký úspěch, takže jsme se po 13 lety celkem …
více »Chiméry: Všude kolem nás, i v lidských mozcích
Když se zkoumalo, zda jsou děti Lydie Fairchildové opravdu dětmi muže, s nímž se soudila o alimenty, dospělo se k nečekanému výsledku: jeho děti to jsou, ale její ne. Zatím jsme pořád vycházeli z představy, že zvíře či rostlina vznikají klonálním dělením jediné „zakladatelské“ buňky (obvykle oplozeného vajíčka) a že …
více »Cesta k buněčnému jádru
Výzkumníci z University of Queensland objevili v bakteriích struktury, které jsme dosud znali pouze u eukaryotických organismů. Při pátrání po původu eukaryot se obvykle zaměřujeme na mitochondrie (viz např. rovněž v češtině vyšlá kniha Nicka Lanea „Síla, sexualita, sebevražda“, kde považuje akvizici mitochondrií za vůbec rozhodující moment pozemského života, nepravděpodobnou …
více »Hormony pro rychlejší růst ohrožených léčivých rostlin
Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Pro tamní partnery vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale následně nemají problémy ani s aklimatizací ve skleníku a …
více »V Indii objevili nové miniaturní noční žáby“
Na jihu Indie byly objeveny nové druhy miniaturních žab, které se vejdou na lidský nehet. Ze sedmi nových druhů tzv. nočních žab, které měří od 1,3 do 3,5 centimetru, patří čtyři nové druhy mezi nejmenší na světě. Počet známých „nočních žab“ vzrostl na 35, zveřejnili vědci na on-line serveru PeerJ. …
více »Proč někde žije víc druhů než jinde
Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie …
více »Před 125 lety ruský vědec Ivanovskij informoval o objevu virů
O objevu částic ještě menších, než jsou bakterie, informoval před 125 lety, 14. února 1892, ruský botanik Dmitrij Ivanovskij. Stalo se tak na mimořádném zasedání Imperátorské akademie věd. Ještě před koncem 19. století pak Holanďan Martinus Beijerinck nazval neznámý infekční činitel slovem virus (latinsky jed). Viry způsobují řadu nemocí, například …
více »