V tropických oblastech mnoho rostlin profituje z poskytování potravy a přístřeší svým mravenčím „partnerům“, kteří je za to chrání před býložravým hmyzem. Není ale mnoho známo o tom, jak může prostředí, ve kterém se nacházejí, ovlivňovat rovnováhu výhod a nákladů v tomto jinak vzájemně prospěšném vztahu. Poskytují rostliny mravencům dostatek …
více »Svět hlavonožců: Rozeznávají i jednotlivé lidi?
Jak moc jsou hlavonožci inteligentní? Chovají se jako pes a mohou si brát potravu z ruky? Známe opravdu krakatici vážící tunu? Plus něco o evoluci hlavonožců a jejich taxonomii. Na otázky odpovídá doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK Praha. Přednáší zde mj. o bezobratlých, malakologii, …
více »V Zoo Praha uhynulo nejdéle žijící zvíře
Samice plameňáka kubánského označovaná kódem FHF přicestovala do pražské zoo 5. srpna 1965. Byla nejdéle žijícím zvířetem v zoo a zároveň také patřila mezi nejstarší zvířata, i když její přesný věk nebyl znám. FHF uhynula v sobotu 13. května. Zatím vše nasvědčuje tomu, že příčinou smrti bylo její stáří. „Zamíchaná v hejnu …
více »Střevní bakterie mění naše chuťové preference
O tom, že střevní bakterie výrazně ovlivňují náš zdravotní stav, třeba co se obezity týče, se celkem nepochybuje. Nemusejí ale měnit přímo vstřebávání potravy, zřejmě dokáží cílit i na mozek a lidské chutě. Nakonec na tom není nic zvláštního. S tím, jak parazité různě manipulují chování svých hostitelů, jsme v …
více »Kde se vzaly chobotnice
Hlavonožci jsou suverénně těmi nejinteligentnějšími bezobratlými, výzkumy jejich schopností nás fascinují, přitom o evoluci chobotnic vlastně nic nevíme. Hlavonožci jsou ve fosilním záznamu sice bohatě zastoupeni, před vznikem ryb šlo o vrcholové predátory moří ordoviku, z druhohor zase známe hojné amonity a belemnity. To jsou ale všechno hlavonožci se schránkou …
více »Hlídají si samotářské včely svá hnízda?
Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže …
více »V Milovicích prokračují ve zpětném šlechtění praturů
Dvě mláďata zpětně šlechtěných praturů se narodila v pondělí a v úterý v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Pratuři, stejně jako další velcí kopytníci v rezervaci, divocí koně a zubři, rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Pratuří samice poodejde od stáda a mládě ponechá na skrytém místě. Vrací se pak …
více »Archeologie vlčího doupěte
Mezi různě důvěryhodnými knihami o vlcích vyniká Arktický vlk od Davida Mecha, mj. profesora na Minnesotské univerzitě. Zjistil stabilní vlčí osídlení na jednom místě po dobu stovek let. Autor sám se považuje za „vlčího biologa“, nemohla by ale existovat i vlčí archeologie? Myšlenka na první pohled bizarní, ale… Autor podnikal …
více »Délka života souvisí s metabolismem lipidů
Průměrná délka života jednotlivých druhů závisí samozřejmě na řadě faktorů, nezanedbatelnou roli má typ metabolismu. V jistém ohledu se organismus často nakonec otráví produkty oxidačních procesů. Kyslík zabíjí. Délku života logicky ovlivňuje teplokrevnost i velikost organismu (objem a povrch těla rostou s různými mocninami, od toho se pak odvíjí potřebná …
více »Osobnost mají prý i pavouci
Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …
více »