Archiv článků: biologie

Červ Caenorhabditis elegans (háďátko obecné) je pro biology oblíbeným modelovým organismem. Genetik David Gems z University College London a jeho kolegové nyní využili háďátko ke studiu různých teorií stárnutí. Podle nejčastější teorie je stárnutí důsledkem poškozování replikační mašinérie, nedostatečného dělení buněk atd. Druhá teorie k tomu přistupuje způsobem trochu modifikovaným: …

Samozřejmě existují různé podivné genetické jevy, které dokážou evokovat vzpomínky na Lamarcka, ale omylem. Dnes víme, že některé vlastnosti získané během života mohou být opravdu dědičné – a nemusí jít jen o triviality typu mutací vyvolaných ultrafialovým zářením nebo chemickými mutageny, ve hře jsou i rafinovanější procesy V „dědičnosti získaných …

Čeští vědci pokročili v mikroskopickém zkoumání rostlin od huseníčku k mnohem větší vojtěšce. Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) učinili spolu s kolegy z univerzity v Nottinghamu (University of Nottingham) a Max Planck Institutu molekulární buněčné biologie v Drážďanech další výrazný krok ve zkoumání …

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy. Nedávno vzbudila velkou pozornost studie, kterou vedl …

Lidská výška, různé poměry hmotnosti a výšky (BMI apod.), hladina cholesterolu i výskyt duševních chorob, to vše má svou genetickou komponentu. Vědci z University of Queensland se soustředili právě na onemocnění: do studie zahrnuli výskyt schizofrenie, Alzheimerovy choroby, chorobu věnčitých tepen a diabetes druhého typu. V analýze publikované v Nature …

Čím větší energetické nároky, tím větší je prý pravděpodobnost vymření druhu. Alespoň u mořských měkkýšů. Výzkumníci z University of Kansas a dalších institucí analyzovali data o měkkýších, kteří v posledních 5 milionech let obývali Atlantický oceán. Různé druhy vymíraly jistě z různých důvodů, nicméně jedno obecnější kritérium se prý v …

Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných …

Pstruh duhový, respektive losos duhový (Oncorhynchus mykiss) se vyskytuje v řadě forem, od sladkovodních po žijící v moři. Poddruh žijící v moři se někdy označuje jako pstruh ocelový (steelhead, lat. někdy gairdnerii). V 90. letech 19. století přenesli tuto rybu z kalifornského pobřeží do Michiganského jezera (kvůli rybářům) a už …

Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …

Parožnatka je nejsložitější řasou skupiny Charophyta, kterou botanici považují za sesterskou skupinu všech suchozemských rostlin. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK nedávno přispěli k rozluštění genomu sladkovodní řasy parožnatky, které prozradilo řadu podobností se suchozemskými rostlinami. Výstup rostlin z vody na souš byl pro vývoj planety a života na ní zcela …