Archiv článků: biologie

Tajemství mořského planktonu

Tým parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podílí na jednom z největších a nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti, TARA Oceans, který si vůbec poprvé v lidské historii klade za cíl zmapovat mikrosvět v mořích po celé planetě. Výsledky výzkumu o rozmanitosti eukaryotického planktonu dnes (22.5.2015) publikoval renomovaný vědecký …

více »

Syndrom bílého nosu, hrozba pro netopýry

Syndrom bílého nosu je nová choroba, která má na svědomí hromadné hynutí severoamerických netopýrů a pravděpodobně bude příčinou úplného vyhynutí některých druhů. Od roku 2006, kdy bylo toto plísňové onemocnění hibernujících netopýrů poprvé popsáno, se k němu upírají zraky mnoha vědců v Severní Americe i v Evropě. Přes intenzivní výzkum …

více »

Sobecký může být i imunitní systém

Vědci z Laboratoře modelování lidských onemocnění v octomilkách Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pod vedením Tomáše Doležala slaví úspěch. Týmu vědců se podařilo objevit signál (adenosin), který zajišťuje přesun energie imunitním buňkám od zbytku organismu během infekce, což je zásadní pro efektivní imunitní reakci, která je energeticky náročná. O přesmyku energie …

více »

České vědkyni se podařilo naklonovat myši

Několik myší se podařilo naklonovat české vědkyni Heleně Fulkové z Výzkumného ústavu živočišné výroby ve spolupráci se specialisty z Tokijské univerzity. Vyprodukovala klony myší jako vůbec první český vědec. Myši, které jsou z hlediska klonování považovány za jedno z nejproblematičtějších zvířat, vznikly jako vedlejší produkt základního výzkumu orientovaného na vylepšení …

více »

Máchův kraj: první doložené rozmnožování vlků v Čechách po více než 100 letech

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Jednoznačný důkaz podaly snímky z fotopastí, které na jaře kvůli dlouhodobým indiciím, že se tato vzácná šelma pohybuje v oblasti Máchova kraje, instalovali pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. „Poté, co naše fotopast v březnu zachytila vlka v blízkosti rybníka Břehyně, instalovali jsme fotopasti …

více »

Psi vnímají magnetické pole, močí severojižně

Pes, nejlepší přítel člověka, je známý svými vynikajícími smysly, především citlivým sluchem a čichem. Pravděpodobně však cítí i něco dalšího: vnímají zemské magnetické pole. K tomuto závěru došel tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze a z Univerzity Duisburg-Essen v Německu, jejichž neuvěřitelné zjištění v nejbližších dnech oficiálně vyjde …

více »

Každá kukačka se specializuje na jiný hostitelský druh

Kukačka obecná je obligátní hnízdní parazit, který klade svá vejce do hnízd jiných druhů ptáků (hostitelů), a přenechává jim tak veškerou tíhu péče o své potomstvo. V důsledku tohoto způsobu života u ní vznikla řada specifických adaptací, na které hostitelé odpovídají adekvátními protiadaptacemi. To dává vznik koevolučnímu zápolení mezi oběma …

více »

Elektronová mikroskopie umožňuje pozorovat roztoče i zaživa

Prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis uveřejnil studii brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v.v.i. Díky jejich nové metodě lze pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život. Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak …

více »

Magnetický kompas u vodních ptáků: preferují severojižní směr

Vodní ptáci preferují dosedání na hladinu v severojižní ose bez ohledu na směr příletu, lehký vánek, postavení slunce, počasí nebo lokalitu. Tyto závěry a další výsledky rozsáhlého výzkumu vědců z České zemědělské univerzity v Praze a z University Duisburg-Essen (Německo) publikoval renomovaný mezinárodní vědecký časopis Frontiers in Zoology. Vědci zkoumali …

více »

Evoluce lidského pohlavního chromozómu X

Biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, společně s americkými a britskými odborníky, zmapovali evoluční historii pohlavního chromozómu X. Podařilo se jim prokázat, že vznikl ze dvou „stavebních bloků“ dědičné informace. Ty byly přítomny již u nejstarších suchozemských obratlovců. Vědci při výzkumu úspěšně využili nového pokusného živočicha, žábu drápatku tropickou. Lidská …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close