Archiv článků: biologie

Přežití druhů v potravních řetězcích závisí na změnách velikosti těla jedinců s teplotou

Zmenšování velikosti jedinců studenokrevných živočichů (zahrnujících např. hmyz, ryby a bakterie) patří ke třem hlavním pozorovaným biotickým odezvám na změny klimatu. Ekologické důsledky tohoto jevu ale dosud nebyly prozkoumány. Mezinárodní tým vedený vědci z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., a Jihočeské university v Českých Budějovicích provedl rozsáhlé počítačové …

více »

Natrix helvetica: v Evropě identifikován nový had

Napriek tomu, že Európa patrí k najštudovanejším regiónom sveta, v tomto roku ide už o tretí druh plaza, ktorý je na základe molekulárnych údajov preklasifikovaný na samostatnú druhovú úroveň. Vedec Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Daniel Jablonski spolu s kolegami z Nemecka a Švajčiarska identifikoval nový druh hada v …

více »

Bagrovací pud a složitost, která složitá ani není

O rypoších i bojových scénách v Pánovi prstenů. V učebnicích etologie často najdete obrázek kolony hrabajících východoafrických rypošů lysých (Heterocephalus glaber); popisek nás informuje o kooperaci pracovníků kolony při stavbě chodeb ve stylu tunelového frézovacího stroje s pásovými dopravníky. První zvíře odkousne svými řezáky kus zeminy (rypoši nehrabou předníma nohama …

více »

Zlaté rybičky, kyslík a alkohol

Celá metabolická dráha se v prostředí bez kyslíku podobá alkoholovému kvašení. Zlaté rybičky a jejich volně žijící příbuzný karas obecný (Carassius carassius, crucian carp) dokáží v zimě přežít pod zamrzlou hladinou v prostředí téměř bez kyslíku. Kde by jiné ryby zhynuly v minutách, vydrží týdny i měsíce. Jak to dělají? …

více »

Pohlavní hormony a úzkostlivost, u zvířat i lidí

Samice sú menej úzkostné ako samce. Platí to nielen v mladej dospelosti, ale aj v starobe zvierat. K takýmto záverom dospel výskum doktorandky Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Emese Domonkos z Ústavu molekulárnej biomedicíny Lekárskej fakulty UK, ktorý bol realizovaný na potkanoch. Spojitosť medzi cirkulujúcimi pohlavnými hormónmi a prejavmi …

více »

Termiti staví i ze skla, oceli či vosku

Termiti druhu Odontotermes obesus budují hnízda, která mohou vyrůst až 10 metrů nad úroveň okolního terénu. Navíc jsou velmi flexibilní i co se týče použitého materiálu. Co se týče nejčastěji používané hlíny, tito termiti jsou omezeni pouze její vlhkostí. V příliš vlhké půdě se boří, příliš suchou zase nedokáží slinami …

více »

Vznikl by život na Zemi znovu?

Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Vraťme se ještě k „polévce“ a její heterogenitě. Problém přibližuje Kauffman (2004) na myšlenkovém experimentu z biosféry dnešní: vezmeme vzorek – třeba 1 gram – z každé bytosti přítomné v biosféře, rozemeleme do jediné dobře míchané …

více »

Jak masožravé rostliny poznají, co se chytilo do pasti?

Ako je možné, že mäsožravá rastlina dokáže i bez zmyslových orgánov a nervovej sústavy rozpoznať, čo sa chytilo do „pasce“? Kde sa táto schopnosť vzala? Tieto otázky si položil doktorand Univerzity Komenského v Bratislave (UK) Mgr. Miroslav Krausko pod vedením doc. Mgr. Andreja Pavloviča, PhD. Výskum vedca UK, ktorý získal …

více »

Evoluce ve slepé uličce: Proč samci se superspermiemi nikdy nepřeváží

Na evoluci je často pohlíženo jako na geniálního designéra, který svými pokusy směřuje k ideálnímu modelu. Studie týmu vědců z Německa z Max Planck Institutu v Seewiesenu a z České republiky z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nicméně ukazuje, že tomu tak nemusí být vždy a že se i tento génius …

více »