Zvýšit regenerační schopnost rostlin by mohla cílená manipulace proteinového komplexu CAMEL/CANAR, který identifikoval tým vědců z Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu. Členem tohoto vědeckého týmu je také doktorand oboru Experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Jakub Hajný. Ten je rovněž i prvním autorem článku, jenž funkci …
více »Genově editovaný ječmen má velký potenciál
Výzkum University of Adelaide, James Hutton Institute a dalších britských a australských institucí ukázal velký potenciál ječmene pro šlechtění pomocí metody editování genů CRISPR. Hlavní myšlenkou nové studie je zvýšit v zrnu hladinu beta glukanů. Ty jsou zdrojem fermentovatelné vlákniny, jejíž konzumace má pro člověka zdravotní přínosy. Tyto polysacharidy (glukózové …
více »Akvárium jako z devonu – ale Jurský park to neznamená
Akvarijní rybky zebřičky mohou po zásahu do genomu nejenom svítit. Cílenou mutací se z nich dají vytvořit i tvorové, kteří připomínají bezčelistnaté ryby z devonu. Přitom se jedná o mutaci v jediném genu; autoři příslušného výzkumu ovšem netvrdí, že by se z toho daly vyvozovat scénáře typu Jurský park. Nejedná …
více »Řasovou biomasu lze levně získat elektrolýzou
Využití řas se v mnohých odvětvích stane neporovnatelně efektivnějším. Čeští vědci dokázali za pomoci elektrolýzy získat tolik ceněnou řasovou biomasu za zlomek běžných energetických nákladů. Právě tato biomasa je využívána v potravinářství, kosmetice a krmivářství. Nový postup separace biomasy povede ke snížení dosavadních nákladů až na polovinu. Jedná se o obrovskou …
více »Evropští vědci znovu volají po změně legislativy ohledně GMO
Současné předpisy EU o GMO ostře kontrastují s rostoucí plochou půdy, na které se GMO ve světě pěstují, a s rostoucím počtem států, kde nejsou nové odrůdy plodin získané pomocí editace genomu regulovány. Evropští vědci znovu volají po změně evropské legislativy týkající se GMO, která je podle nich nezbytná pro …
více »Umělé červené krvinky jsou chytřejší
Syntetické červené krvinky napodobující vlastnosti těch přírodních se zkoušejí vyvíjet již dlouho, vesměs jim ale dosud něco chybělo. Studie publikovaná v ASC Nano nyní uvádí, že nový typ umělých krvinek dokáže nejen přenášet kyslík, ale jsou také ohebné/pružné (dokáží se protahovat i úzkými kapilárami a poté se opět zformovat do …
více »Genová terapie je nadějí i proti koronaviru
Nový přehled považuje genovou terapii za nejnadějnější cestu až do vyvinutí vakcíny. Postupovat by mělo pomocí speciálně upravených tzv. adeno-asociovaných virů. Na téma koronaviru bylo publikováno obrovské množství informací. V databázích typu Google Scholar je přes 1650 vědeckých/recenzovaných článků. Ve Frontiers in Microbiology byla nyní publikována studie, respektive metastudie/shrnutí (review), …
více »Biotechnologické využití larev bráněnky – přeměna mláta na hmyzí moučku
Tajuplný latinský název Hermetica illucens v sobě neskrývá nikoho jiného než dvoukřídlý hmyz, kterému říkáme bráněnka. Společnost MICo, spol. s r. o. a Centrum RECETOX, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity chtějí právě larvy bráněnky využít pro biokonverzi mláta na hmyzí moučku. Výsledkem projektu, na který Technologická agentura ČR (TA ČR) vyčlenila …
více »Geneticky modifikované slepice odolávají retrovirům
Jmenuje se Zora a je to první domácí slepice na světě, která je cíleně geneticky upravená. Díky této úpravě dokáže odolávat viru ptačí leukózy, což je nebezpečný patogen domácí drůbeže. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a jejich kolegové ze společnosti Biopharm vyvinuli tuto novou linii slepic pomocí molekulárního nástroje …
více »Organoidy z hadích kmenových buněk produkují jed
Organoidy se používají pro studium mnoha chorob a testování léků. Jde o maximálně věrné modely určitých struktur těla, z živých buněk a ve 3D. Na organoidech vyrobených z nádorových buněk pacienta se zkoušejí možné terapie. Mediálně atraktivní téma jsou organoidy mozků – na jedné straně se zde dá různě studovat …
více »