Normální a mutantní zebřička. Kredit: Tetsuto Miyashita Canadian Museum of Nature

Akvárium jako z devonu – ale Jurský park to neznamená

Akvarijní rybky zebřičky mohou po zásahu do genomu nejenom svítit. Cílenou mutací se z nich dají vytvořit i tvorové, kteří připomínají bezčelistnaté ryby z devonu. Přitom se jedná o mutaci v jediném genu; autoři příslušného výzkumu ovšem netvrdí, že by se z toho daly vyvozovat scénáře typu Jurský park. Nejedná se o žádné „otočení evoluce zpět“. Rybky bez čelistí sice v umělém prostředí akvária překvapivě dokáží přežít a živit se (přijímat potravu – polykáním), rozmnožovat je už ovšem nikdo nezkoušel a ve volné přírodě by se nejspíš ukázaly velmi neefektivními.
Po vyřazení genu, který odpovídá za vznik čelistního kloubu, vznikly mutantní zebřičky s věčně otevřenými ústy. Tetsuto Miyashita, paleontolog z Canadian Museum of Nature a University of Chicago, uvádí, že se podobají postavě z Munchova obrazu (Vý)Křik. Na pohled až překvapivě připomínají bezčelistnaté ryby ze siluru a devonu. Neexistence čelistí vyvolala v rámci ontogeneze vznik mohutných svaly na krku a dále rozšíření a zkrácení obličeje.
Anaspidi a telodonti ze siluru a devonu ovšem nejsou zebřičkám nijak bezprostředně příbuzní. Nejspíš se bez čelistí ovšem musely život nějak podobně, plavat k soustu až do okamžiku, kdy ho mohly spolknout. Genetické inženýrství neumožňuje (nebo alespoň jednoduše neumožňuje, dnes neumožňuje apod.) obnovu vyhynulých druhů (a už vůbec ne takových, kde nemáme k dispozici genetickou informaci), ale vytvoření tvorů, které je více či méně vnějškově připomínají, to ano.

Tetsuto Miyashita et al, nkx3.2 mutant zebrafish accommodate jaw joint loss through a phenocopy of the head shapes of Paleozoic jawless fish, The Journal of Experimental Biology (2020). DOI: 10.1242/jeb.216945
Zdroj: Canadian Museum of Nature/Phys.org

Poznámky PH:
To vše samozřejmě navíc s výhradou, že z minulosti máme cca pouze zbytky kostí, takže nevíme, jak bezčelistnaté ryby siluru a devonu vypadaly navenek. Ale nicméně si lze představit, že by si někdo poněkud dekadentně pořídil silurské moře s jakýmisi analogiemi tehdejších ryb, trilobitů, hlavonožců…
Jinak i bezčelistnaté ryby přežily dodnes – mihule a sliznatky.


Edvard Munch: Křik (Výkřik), slavný obraz z roku 1893. Volné dílo

Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Proč příroda nevytváří červenou pomocí rozptylu světla?

Živé organismy své barvy tvoří cca dvěma hlavními způsoby – pomocí pigmentů a jako tzv. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close