Archiv článků: biotechnologie

Bakterie Magnetospirillum gryphiswaldense samovolně produkuje magnetické nanočástice, tzv. magnetosomy (jde vlastně o organelu, kde je miniaturní krystal magnetitu obalen lipidovou membránou). Ve svých buňkách mikroorganismy obsahují řetězce z těchto miniaturních magnetů, čímž se vytváří obdoba jehly magnetického kompasu, která umožňuje bakteriím orientovat se s využitím magnetického pole Země. Ve vodě …

Metoda úpravy genomu CRISPR nemusí zasahovat přímo do samotné DNA, ale tímto způsobem lze také pouze měnit aktivitu (čtení/expresi) jednotlivých genů, trvale, ale vratně. Nová technologie slibuje podstatně rozšířit možnosti úprav genomu. Nejprve asi stojí za to poznamenat, že již existují metody na bázi CRISPR, jimiž se pouze zasáhne do …

Metody editování genomu pomocí CRSIPR jsou stále populárnější, loni byly za jejich objev udělený i Nobelovy ceny (za chemii). Tak jako jiné biotechnologie, i CRISPR by proto mohli postupně začít využívat formou dopingu také sportovci. Netřeba dodávat, že by na rozdíl od jiných způsobů využití byli často ochotni riskovat a …

Craig Venter, který na sebe upozornil hlavně během projektu sekvenování lidského genomu na přelomu tisíciletí, se v dalších letech mj. zaměřil na konstrukci minimálního organismu – jinak řečeno, osekat z genomu nejjednodušších bakterií (míněno: bakterií s nejmenším genomem) co nejvíce genů a dostat tím minimální sadu nezbytnou pro život. V …

V Česku vznikne nový investiční fond zaměřený především na spin-off společnosti v oblasti přírodních věd, medicíny a biotechnologií z akademického prostředí ČR i okolních zemí. Stojí za ním spolupráce mezi pražským i&i Prague (ÚOCHB) a Evropským investičním fondem (EIF). EIF se rozhodl do nově vznikajícího společného fondu investovat několik desítek …

Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu Ph2. Na objevu, který publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications, se kromě francouzských a australských výzkumníků významně podíleli také odborníci z našeho olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. Dědičná informace …

Vědci vytvořili model střevního zúžení u miniprasete. Při léčbě komplikací Crohnovy choroby, vážné nemoci trávicího traktu, můžou pomoci miniprasata. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařilo vytvořit model s podobnými komplikacemi, jakými trpí pacienti s Crohnovou chorobou. Zvířata tak mohou posloužit k vývoji a testování nových léčebných postupů. Když pacienti …

Skutečně náhodná čísla se obvykle generují pomocí fyzikálních metod, co to zkusit chemicky? I takové návrhy už tu byly, ale nyní došlo i k praktickému předvedení. Pořadí písmenek v genomu živých organismů náhodné určitě není, a to ať už se díváme na kódující nebo nekódující části. Výzkumníci ze švýcarského technologického …

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Jako první na světě upravili chmel pomocí nejmodernější genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu. Zatím techniku úspěšně otestovali na genu důležitém pro výrobu listových barviv, v …

Velbloudovití vytvářejí zvláštní verzi protilátek, které jsou mnohem menší než ty lidské. Označujeme je jako mini nebo nanoprotilátky. Lama (mezi velbloudovité patří velbloudi, lamy a alpaky – vikuně) nyní dokázala vytvořit tuto verzi protilátek i proti SARS-CoV-2. Tyto drobné částice se vážou na proteiny v čepičce koronaviru, jimž samotný virus …