Thismia ornata a Thismia coronata Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená, dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka …
více »V lesích mizí vzácné druhy rostlin, možná kvůli dusíku
V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …
více »VegetUP: nanomnožství cytokinů zvýší úrodu plodové zeleniny
Přípravek pro zálivku při hydroponickém pěstování plodové zeleniny, který zvyšuje výnosy o pět až deset procent, vyvinuli vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jež sdružuje vědecké týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. …
více »Na Borneu objevili nový druh masožravé láčkovky
Nový druh masožravé láčkovky, která roste zejména v horách severní části Bornea a lapá drobné živočichy do speciální pasti – láčky, objevil spolu se zahraničními kolegy Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Láčkovku pojmenovanou Nepenthes fractiflexa lze spatřit pouze na několika místech …
více »Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy
Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …
více »Nejvíce lišejníků roste v ČR na bucích
Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejkompletnější databázi monitorující výskyt lišejníků a mechorostů na území ČR. Databáze má potenciál přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů a má napomoci lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku. V současné době obsahuje téměř půl milionu záznamů mechorostů a více jak 90 tisíc …
více »Unikátní centromery u chromozómů kokotice evropské
Rostlina kokotice evropská je pravděpodobně dobře známa díky svému parazitickému způsobu života. Méně lidí už patrně ví, že má degenerované chloroplasty, což jsou organely které jsou pro většinu rostlin nepostradatelné. Česko-německý tým vědců nyní objevil další zvláštnost tohoto rostlinného parazita – oblasti chromozómů zodpovědné za správné rozdělení dědičné informace při …
více »Klonalita rostlin ve světle evoluce: proč ji rostliny také ztrácejí?
Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce. Tajně jsme doufali, že skutečnost, …
více »Jak kořeny rostlin reagují na gravitaci? Jemněji a přesněji
Kořeny rostlin odpovídají na různé podněty včetně gravitace. Klíčovými hráči v tomto procesu jsou rostlinný hormon auxin a bílkoviny, které ho přenášejí mezi buňkami. Jednou z těchto bílkovin je PIN2 – a čeští a rakouští vědci nyní odhalili pozoruhodné detaily o její funkci. Popsali zajímavý mechanismus, kterým rostlinné hormony zvané …
více »Jak voda protéká cévami rostlin
Dřeviny své široké cévy buď shlukují dohromady (jasan), nebo tvoří cévy v malém rozpětí průměrů (javor). Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky …
více »