Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology. Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech …
více »
Protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká …
více »
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …
více »
U okřehku jde o zvýšení obsahu bílkovin, u vesnovky na produkci sulforafanu. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zaměřuje na pěstování speciálních kultur – okřehku a vesnovky obecné, v nich se snaží stimulovat vyšší produkci některých látek, díky čemuž může být surovina využitelná pro produkci nutričně bohatších potravin. Ani jedna …
více »
Překvapivý genetický mechanismus umožňuje buněčným kulturám tabáku růst a dělit se i bez přidávání jinak nezbytného hormonu auxinu. Týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsaly, jak buňky tuto schopnost získávají. Studie představuje příklad „evoluce ve zkumavce“, kdy buněčné …
více »
Vědci detailně popsali úplný začátek rostlinné endocytózy – jednoho z nejdůležitějších procesů, který buňkám umožňuje přijímat látky z okolního prostředí. Na výzkumu spolupracovali badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí. Objev publikovaný v časopise Nature Plants může v budoucnu …
více »
Výskumná skupina z Nitry študuje evolúciu a genetiku borovíc v tzv. hybridných zónach – miestach, kde z evolučného hľadiska „klasická“ biologická definícia druhu prestáva platiť. Stretávajú sa tu síce populácie dvoch rôznych druhov, ale môžu sa medzi sebou krížiť a vytvárať spoločné potomstvo. „Na Slovensku sa táto situácia vyskytuje na …
více »
Rostliny mají něco jako „záložní plán“, který jim umožňuje vytvořit nový organismus z jediné buňky. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity nyní zjistili, že tuto schopnost řídí alternativní forma jednoho konkrétního genu, která dokáže přimět běžnou rostlinnou buňku, aby začala růst v celou novou rostlinu. Tento objev by mohl otevřít cestu …
více »
Vzdálené regulační prvky přicházejí do kontaktu se svými geny vytvářením smyček DNA. Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto …
více »
Převratný objev se podařil vědcům z Mendelovy univerzity v Brně a jejich kolegům z Univerzity v Kolíně nad Rýnem. Vědecký tým se zaměřil na roli těkavých organických látek, které slouží jako signální molekuly mezi bakteriemi a rostlinami. Rostliny v reakci na tyto signální molekuly mění složení látek vylučovaných kořeny do …
více »
Sciencemag.cz
