Tag Archives: botanika

Opětovný výskyt některých typů mokřadů v pozdějším období souvisí právě s odlesňováním a změnami ve využívání krajiny. Vědecký tým s účastí našich botaniků představil novou metodu, která umožňuje rekonstruovat konkrétní typy prostředí v minulosti – například rašeliniště, mokřady nebo zaplavované lesy. Výsledky publikované v časopise Global Ecology and Conservation ukazují, …

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a …

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. …

Úspěšné oplození rostlin závisí na rychlém růstu pylové láčky – drobné trubici, která dopravuje samčí pohlavní buňky k vajíčku. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s francouzskými kolegy nyní objasnili, jak rostliny tento proces regulují. Popsali roli proteinu eIF3E, který udržuje optimální …

U některých druhů se vedle běžné sady chromozomů vyskytují i takzvané B chromozomy… Genom rostliny není tak neměnný, jak se dosud zdálo. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR poprvé detailně popsali, jak divoký čirok dokáže během vývoje embrya cíleně odstraňovat takzvané B chromozomy – nadbytečné části dědičné informace. …

Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) …

Pokud se máme uceleně vyjádřit k možným příčinám mimořádné diverzity karpatských lesostepních luk na malé škále, je na místě shrnout dosud předložené hypotézy. Na nejobecnější úrovni byly navrženy desítky mechanizmů umožňujících koexistenci druhů a tím zvyšujících lokální druhovou bohatost [105, 242, 347, 375]. Pokud se týká konkrétně karpatských lesostepních luk, …

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology. Buk na Blanensku nemá jediný zelený list, přitom zelené barvivo v listech …

Protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká …

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …