Archiv článků: botanika

Odhalili, jak rostliny řídí tvorbu a dopravu svých hormonů

Hotové hormony zpětně ovlivňují propustnost plasmodesmat, čímž regulují transport svých prekurzorů. Odborníci ze společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se podíleli na objevu, který podstatně rozšiřuje znalosti o důležitých rostlinných hormonech – brassinosteroidech. Mezinárodní tým ukázal, že prekurzory – látky, z nichž rostlina vytváří …

více »

Ruční práci v genobankách by měla nahradit automatizace

Ačkoliv mají genobanky zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti, jejich zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. Vyvinout nové automatizované systémy je proto úkolem vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, kteří na něm spolupracují s největší …

více »

Průlomový objev odhalil tajemství přenosu DNA v chromozomech ječmene

Čeští a němečtí výzkumníci se spojili, aby zaplnili bílé místo ve znalosti DNA rostlin. Zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene v průběhu buněčného dělení. O novém objevu, který je zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin, informoval prestižní časopis Nucleic Acids Research. Chromozomy si lze představit jako …

více »

Vědci rozkryli genetickou raritu – řasu se sedmi různými genomy

Jednobuněčná řasa, která byla více než padesát let uložená v univerzitní sbírce v německém Goettingenu, se ukázala jako skutečná evoluční podivínka. Dlouhodobě spolupracující vědci z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po jejím detailním prozkoumání zjistili, že v sobě řasa …

více »

Louky: Všichni proti všem

Louka nikoliv jako místo střetu jednotlivých rostlinných výhonků, ale jako prostředí konfrontace rozvětvených rostlinných „klanů“. Do jaké míry to mění pohled na fungování celého lučního ekosystému? Odpověď vyžaduje jednu klíčovou znalost – o jaké zdroje se tu vlastně hraje. Na rozdíl od intenzivně obhospodařovaných luk, kde se k půdnímu povrchu …

více »

Půda druhově bohatého trávníku si pamatuje, ale ne příliš dobře

Rostliny během svého života ovlivňují půdní prostředí, které následně ovlivňuje růst nových rostlin. Vědce Botanického ústavu Akademie věd ČR zajímalo, co vše si o rostlinách pamatuje půda druhově bohatého trávníku horské louky. Zjistili, že půda si dokáže pamatovat předchozí generaci rostlin, ale jen málo. Paměť je obvykle částečně přemazána efekty …

více »

Jak expansin ovlivňuje růst kořenů rostlin

Expansiny jsou bílkoviny, které umožňují rostlinným buňkám expandovat rozvolněním struktury buněčné stěny. Markéta Šámalová a její vědečtí kolegové pod vedením Jana Hejátka z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity objasnili vliv expansinu na růst kořenů modelové rostliny Arabidopsis thaliana (huseníček rolní). Jejich zjištění (zvýšení tuhosti buněčných stěn způsobené nadměrnou produkcí expansinu) …

více »

Zelený sníh

Zelený sníh není marketingový produkt horských lyžařských středisek, ale vzácný výskyt zelených řas na tající sněhové pokrývce. Nález patří našim kolegům, kteří pozorovali zelený sníh ve Vysokých Tatrách. Zjistili, že je způsoben zelenou řasou z řádu Volvocales a řasu popsali jako nový druh Chloromonas kaweckae na počest polské algoložky Barbary …

více »

S domestikací banánovníku je to ještě složitější

Dnes se pěstuje mnoho (pod)druhů banánovníků, s plody sladkými i škrobovitými. Ročně se sklidí asi 100 miliard banánů v hodnotě 8 miliard dolarů. Domestikace banánovníků je velmi složité téma. Zajímá nás to i proto, že některé z „divokých“ (pod)druhů by mohly sloužit jako zdroj genů potřebných pro pěstované odrůdy, především …

více »