Archiv článků: čas

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

Tak jako Schrödingerova kočka může být napůl živá a napůl mrtvá, mohou prý být v kvantové superpozici i dva děje, vyjadřující opačné plynutí času. Samozřejmě opět až do chvíle, kdy se na systém podíváme. Fyzikové z univerzit v Bristolu, Vídni a na Baleárských ostrovech a z vídeňského Institute for Quantum …

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

Metamateriály se nejčastěji zmiňují v souvislosti s optickou neviditelností, nicméně mohou mít i celou řadu ještě mnohem neuvěřitelnějších vlastností. Následující text je zkráceným výtahem z tiskové zprávy, na srozumitelnost si bohužel nárok nečiní ani náhodou. Nanostruktury v podobě hyperbolických matemateriálů jsou podle nového výzkumu schopny speciálně řídit chování elektromagnetických vln …

Univerzální čas se roztříštil do myriády vlastních časů. A když je navíc kvantujeme… Podivná krajina relativistické fyziky, kterou jsem právě popsal, se stane ještě mnohem podivnější, uvážíme ji kvanta a kvantové vlastnosti prostoru a času. Obor, který toto studuje, se nazývá „kvantová gravitace“ a je to pole mého vlastního vědeckého …

Časová symetrie fyzikálních zákonů má být porušena i v případě makroskopických objektů. Otázkou ale je, jak příslušné tvrzení vlastně chápat. Fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Pokud všem částicím přiřadíme v daný čas opačné okamžité rychlosti, není důvod, proč bychom nedostali i děj probíhající zpět v čase. Samozřejmě současně víme, …

Platí, že lidé by v období kontrakce prožívali své životy pozpátku: zemřeli by dříve, než by se narodili? (pokračování včerejšího úryvku) V klasické obecné teorii relativity nelze říci, jak vesmír začal, protože platnost všech známých vědeckých zákonů končí v singularitě velkého třesku. Vesmír mohl začít ve velmi hladkém a uspořádaném …

Odkud vlastně pramení rozdíl mezi minulostí a budoucností? Proč si pamatujeme události minulé, a ne budoucí? Zákony vědy nedělají žádný rozdíl mezi minulostí a budoucností. Přesněji jsme to vyjádřili v páté kapitole: vědecké zákony se nemění při provedení tří současných operací, symetrií C, P a T, kde C znamená záměnu …

Po objevu kvasarů, pulsarů a kosmického mikrovlnného záření nastal v 60. letech mimořádný rozvoj obecné relativity, nečekaně vzrostl její význam v astronomii a kosmologii. Ve speciálním miléniovém čísle časopisu britské fyzikální společnosti Physics World vyšel přehled odpovědí 130 fyziků na sedm otázek, z nichž druhá zněla: „Kterých pět fyziků vytvořilo …

Čas si nesmíme představovat jako nějaké obrovské kosmické hodiny odměřující existenci celého vesmíru. Už více než století víme, že čas musíme chápat jako lokální jev: každý objekt ve vesmíru má svůj vlastní čas, který plyne rychlosti, jež je určena gravitačním polem v daném místě. Ale i tato představa lokalizovaného času …