Archiv článků: částice

Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-

Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …

více »

Deset největších fyzikálních objevů roku 2022

Kubický arsenid bóru jako polovodič. Tříatomové molekuly blízko absolutní nuly. Tetraneutron. První protonová terapie FLASH. Physics World, členský časopis IOP (Institute of Physics), s potěšením oznamuje deset nejlepších průlomů do fyzikálního poznání v roce 2022, které zahrnují vše od kvantové a lékařské fyziky přes astronomii až po pevné látky. Porota …

více »

Pravotočivá neutrina mohla způsobit převahu hmoty nad antihmotou

Obří „kosmologický urychlovač/srážeč“ částic existují na počátku vesmíru prý může vysvětlit, proč dnes hmota převládá nad antihmotou. Stačí k tomu jen existence dosud nepotvrzeného typu částic, pravotočivých neutrin. Tvrdí to alespoň fyzikové z Kalifornské univerzity v Riverside a z čínské univerzity Tsinghua Jedna z autorek nové studie Yanou Cui uvádí, …

více »

Superradiace má kolem černých děr tvořit mraky neznámých ultralehkých částic

Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …

více »

Za kolik antihmoty může běžná hmota? Zbývá něco na temnou?

Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …

více »

V grafenu dokázali vytvářet páry elektronů a pozitronů

Vědcům z Manchesterské univerzity se podařilo pozorovat tzv. Schwingerův jev, proces vzniku hmoty (hmotnosti) z energie. Jak předpověděl už asi před 70 lety americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Julian Schwinger, v intenzivním elektrickém nebo magnetickém poli může docházet k „rozbití vakua“ a vzniku párů částice-antičástice. Rozšířením tohoto jevu v …

více »

Standardní model není uspokojivý, ale lepší nemáme

Způsob, jímž rovnice standardního modelu činí předpovědi o reálném světě, je absurdně komplikovaný. Když rovnice aplikujeme přímo, udávají zcela nesmyslné předpovědi… Podrobnosti částicové fyziky se objasňovaly postupně v 50., 60. a 70. letech dvacátého století, a to zásluhou tak velkých fyziků, jako byli Richard Feynman anebo Gell-Mann. Jejich tvůrčí úsilí nás …

více »

I foton může být složen ze dvou částic

Téměř 100 let poté, co italský fyzik Ettore Majorana přišel s myšlenkou, že elektrony lze rozdělit na dvě částice, tvrdí studie vědců z Dartmouth College a SUNY Polytechnic Institute, že totéž by mohlo platit i pro fotony. Pokud se objev tzv. Majoranových bosonů potvrdí, znamenalo by to samozřejmě zásadní příspěvek …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close