Archiv článků: částicová fyzika

Oscilacím neutrin stále nerozumíme

Vyřešení problému neutrinových oscilací zůstává i s novými výsledky stále nejednoznačné. Fyzici nemají dostatek dat na oddělení dvou efektů ovlivňujících oscilace neutrin: uspořádání neutrinových hmot a vlastnosti zvané CP narušení. Mezinárodní experiment prezentoval své první výsledky s novými daty za poslední čtyři roky, včetně nového vzorku nízkoenergetických elektronových neutrin a …

více »

Částici stop v CERNu nenašli, supersymetrii opět nepotvrdili

Podle supersymetrie (SUSY) má mít každý fermion (ve smyslu základní částice) svoji supersymetrickou částici v podobě bosonu – a naopak. Superpartnerem kvarku top (nejtěžšího kvarku Standardního modelu) by pak byla částice skvark top – „stop“. V roce 2021 vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu analyzovali celý soubor …

více »

Neutrina zůstávají záhadou, asi jsou dvě lehká a jedno těžší

Mezinárodní projekt NOvA představil nové výsledky. Kolaborace zdvojnásobila svá data neutrinech od jejich předchozího zveřejnění před čtyřmi lety, včetně přidání nového vzorku elektronových neutrin s nízkou energií. Nové výsledky jsou v souladu s předchozími výsledky NOvA, ale s vyšší přesností. Data silněji než dříve hovoří ve prospěch „normálního“ uspořádání hmotností …

více »

Metoda fyzika Víchy pomůže určit, z čeho se skládá kosmické záření

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních …

více »

Magnetické monopóly v CERNu opět nenašli

Projekt MoEDAL na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) při hledání magnetických monopólů neuspěl. Existence částic, které mají magnetický náboj a jsou předpovězeny několika teoriemi rozšiřujícími Standardní model částicové fyziky, se neprokázala. Vědci ale výsledky nepokládají za neúspěch. Závěry mají výrazně „zúžit prostor“ (tj. vyloučit některé parametry), v němž by se magnetické …

více »

Měření rozpadu beta v zrcadlových jádrech zpřesnilo vlastnosti slabé interakce

Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V rámci základních sil Standardního modelu je nám tak přístupná nejhůře. Nyní vědci získali nové poznatky o slabé interakci díky podrobnému studiu rozpadů beta „zrcadlových“ jader lithia-8 a boru-8. (Zrcadlovými jádry se zde míní atomy s …

více »

Upřesnili limity pro klidovou hmotnost neutrin

Klidová hmotnost neutrina je pro současnou fyziku docela záhada. Téměř jistě není nulová (jak původně předpokládal Standardní model), ale nic moc víc nevíme. Výsledek by přitom mohl mít význam při hledání „fyziky za Standardním modelem“. Tým vedený Klausem Blaumem z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu nyní v …

více »

Století Herwiga Schoppera

Německý fyzik českého původu Herwig Schopper stojí za návrhem a realizací urychlovače PETRA v německém výzkumném ústavu DESY Hamburg. Byl ředitelem CERN v době výstavby elektronového urychlovače LEP, v jehož tunelech dnes najdeme protonový urychlovač LHC. Svou vědeckou kariéru zahájil jako výzkumný pracovník u Lise Meitnerové ve Stockholmu a stopu …

více »