Archiv článků: částicová fyzika

Známé hardony vznikají spojením 2 nebo 3 kvarků, respektive antikvarků. Ze tří kvarků jsou složeny baryony (ze tří antikvarků jejich antičástice) proton a neutron, z 1 kvarku a 1 antikvarku mezony. Kromě toho existují i exotické částice složené ze 4 a 5 kvarků, tetrakvarky a pentakvarky. Nový typ čtyřkvarkové částice …

Čtyři top kvarky vznikající ve srážce dvou protonů na urychlovači LHC se téměř okamžitě rozpadají na kvark bottom a intermediální boson W. Na květnové konferenci LHCP 2020, která se letos konala pouze online, byly prezentovány výsledky přinášející přesvědčivé důkazy o existenci produkce čtyř top kvarků. Tento vzácný proces nastává v …

Nový výzkum opět oprašuje myšlenku, že rozdílné vlastnosti neutrin a antineutrin mohou vysvětlit, proč ve známém vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Neutrina jsou stále záhadou. Teorií zde existuje nepřeberně, podle některých názorů mohou být např. neutrina a antineutrina totožná, šlo by tedy o Majoranovy fermiony. Nový výzkum navazuje na myšlenky …

V exotických variantách atomů zkoušíme nejčastěji elektron nahradit mionem nebo antiprotonem. Nyní vědci zkusili použít i záporně nabitý pion (mezon pi-). Masaki Hori s kolegy z Ústavu Maxe Planka pro kvantovou optiku v německé Garchingu připravili obdobu helia (4He) s pionen namísto jednoho elektronu až po osmiletém úsilí. V pionickém …

Kvark-gluonové plazma je stav hmoty, která je při extrémně vysokých tlacích a teplotách natolik stlačena k sobě, že existuje de facto ve formě volných kvarků. Odpovídající podmínky panovaly ve vesmíru krátce po velkém třesku, pokoušíme se jich dosáhnout v urychlovačích a mohly by existovat také v neutronových hvězdách, tedy až …

Tellurid uraničitý UTe2 patří k tzv. chirálním nekonvenčním supravodičům. A aby byl ještě podivnější, možná obsahuje kvazičástice marně hledané již několik desetiletí – tzv. Majoranovy fermiony. Tvrdí to alespoň v Nature vědci z University of Illinois (hlavní autor studie Vidya Madhavan), National Institute of Standards and Technology, University of Maryland, …

Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …

Alespoň to tvrdí nový výzkum z MITu a z výsledků se odvozuje i nový popis fungování neutronových hvězd. Působí to celé dost překvapivě, protože silná interakce k sobě lepí nejen částice v atomovém jádře (tj. drží pohromadě útvar složený z neutronů i stejně elektricky nabitých protonů), ale navíc spojuje kvarky …

Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …

Fyzikové v CERNu pracující na urychlovači LHCb (tento detektor zkoumá hadrony obsahující kvark b, bottom nebo beauty, spodní nebo krásný) zaznamenali výsledky zpochybňující tzv. leptonovou univerzalitu. Tento koncept tvrdí, že na různé typy leptonů by měly základní síly působit stejně: elektrony, miony a tauony (tau leptony) by měly stejným způsobem …