Archiv článků: částicová fyzika

Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …

Silná interakce držící u sebe jak protony a neutrony v atomovém jádře, tak i jednotlivé kvarky tvořící protony a neutrony, vědcům překáží, aby mohli kvarky studovat jako od sebe oddělené částice. Izolované kvarky je třeba složitě získávat coby výsledek vysokoenergetických srážek v urychlovačích. Na Argonne National Laboratory (spadá pod Ministerstvo …

Je hmotnost neutrin spojená s nějakou novou symetrií světa? Nebo naopak narušuje nějaký zákon zachování? Aby fyzikální výzkum a vývoj měl smysluplnou orientaci, musí stát na hlubokém teoretickém pochopení fyzikálních zákonitostí. Proto se v Ústavu technické a experimentální fyziky nachází i oddělení teoretické fyziky. Jeho pracovníci se zabývají zejména teorií elementárních …

Nový matematický model má umožňovat popsat chování temné hmoty kolem nejmenších galaxií. Z titulku samozřejmě nikdo kromě specialistů asi nebude zrovna moudrý, o co tedy jde? Podle studie publikované ve Physical Review Letters gravitační pole vytvářené temnou hmotou kolísá, takže se zřejmě bude chovat složitěji (poznámka PH: i když samozřejmě …

Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …

Experiment STAR změřil vířivost kvark-gluonového plazmatu. Srážky dvou těžkých atomových jader na urychlovačích Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC) v Brookhavenské Národní Laboratoři (BNL) v New Yorku a Large Hadron Collider (LHC) v Evropském středisku jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě umožňují vytvořit v laboratoři podmínky panující ve vesmíru pouhých několik mikrosekund po velkém třesku. Objev …

Vědci z mezinárodního experimentu NOvA zveřejnili na významné mezinárodní konferenci ICHEP v Chicagu v USA nové velmi zajímavé výsledky, které by mohly pomoci lépe porozumět chování neutrin. Analýza nových měření poukazuje na to, že korelace mezi vůní a hmotovými stavy neutrin bude zřejmě složitější, než se dříve předpokládalo. Neutrina byla …

Nové měření na jádře deuteria ukazuje, že mluvit přímo o rozporu se standardním modelem částicové fyziky by bylo příliš silné, ale nejasnosti přetrvávají. Poloměr protonu se nejčastěji stanovoval z rozptylu jiných částic, jimiž se proton odstřeloval. Další metoda vycházela z toho, jakou hodnotu/vzdálenost mají energetické dráhy elektronu v atomu. Podle …

Zásadní otázka samozřejmě zní: kde se vůbec Higgsovy částice vzaly? Odpověď doopravdy známa není, má se ale za to, že jde o pozůstatky takzvaného fázového přechodu, k němuž došlo někdy krátce po velkém třesku. Jste-li trpěliví a budete sledovat sklo ve svém okně, až bude za zimního večera klesat teplota, …

Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se též účastní pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR. Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin. Tyto všudypřítomné a zároveň velmi vzácně interagující částice již řadu let přitahují pozornost …