Archiv článků: částicová fyzika

Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …

Známá kauza údajné „studené fúze“ při elektrolýze z roku 1989 nebyla jedinou slepou uličkou souvisejících výzkumů. Co zkusit nechat reagovat namísto obyčejného deuteria jeho tzv. mezoatomy? Bublinková fúze V roce 2002 se objevila myšlenka o fúzi v misce vody. Rusi Taleyarkhan se svými kolegy z Národní laboratoře v Oak Ridge …

Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …

Neutrina sice mají nepatrnou hmotnost, přesto však hrají klíčovou roli v kosmologii i v částicové fyzice. Hmotnost těchto elementárních částic dosud neznáme, ale již první výsledek mezinárodního experimentu KATRIN (Karlsruhe Tritium Neutrino experiment) její rozsah výrazně zúžil. Podrobná analýza prvního čtyřtýdenního měření z jara 2019 ohraničila velikost této fundamentální veličiny …

Nejen axiony a WIMPy nebo lehká gravitina. Temnou hmotu by mohla podle nové hypotézy tvořit naopak velmi těžká gravitina. Na rozdíl od jiných teorií temné hmoty, které předpokládají pouze gravitační interakci mezi běžnou a temnou hmotou, by těžká gravitina interagovala i elektromagneticky a silně. Novou teorii navrhují Hermann Nicolai z …

Nebo přesněji řečeno interagující. Současná modely temné hmoty předpokládají verzi „cold“, tedy takovou, která interaguje s běžnou hmotou i sama se sebou pouze gravitačně. Faktem je, že žádné částice temné hmoty se dosud detekovat nepodařilo, nakonec existují i teorie existenci temné hmoty zcela popírající, které pozorované jevy vysvětlují např. úpravami …

Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …

Podle klasického modelu struktury jádra by se vnitřní struktura nukleonů, tedy protonů a neutronů, neměla měnit, když se částice navzájem spojí a vytvoří jádro atomu. Jenže před 35 lety fyzici zjistili, že nejmenší známé částice kvarky se uvnitř volných protonů a neutronů chovají jinak, než v těch, které jsou vázány …

Axiony představují hypotetické částice temné hmoty. Měly by interagovat gravitačně i elektromagneticky (ačkoliv nemají elektrický náboj; jejich spin má být nulový) a být chladné – tedy, opět samozřejmě hypoteticky. Vědci z MITu nyní tvrdí, že se jim nepodařilo detekovat žádné známky existence axionů v rozsahu hmotnosti od 0,31 do 8,3 …

Na MITu vypočítali tlak panující uvnitř protonu. Nové výsledky potvrzují, že hmota je zde nahuštěna více než v neutronové hvězdě. Silná interakce drží v protonu (a neutronu) pohromadě kvarky, výsledkem je obří tlak uvnitř protonu a menší na okrajích – vnitřní tlak přitom nečekaně směřuje ven, vnější dovnitř, jako kdyby …