Archiv článků: částicové fyzika

Projekt ALICE zachytil hned dvojnásobně exotickou formu hmoty. Srážky těžkých iontů ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) vytvářejí kvark-gluonové plazma, horké a husté skupenství hmoty, o němž se předpokládá, že vyplňovalo vesmír přibližně jednu miliontinu sekundy po velkém třesku. Srážky těžkých iontů také vytvářejí vhodné podmínky pro produkci atomových jader a …

Nobelovou cenou odměněný objev Higgsova bosonu v roce 2012 vložil poslední chybějící dílek do skládačky Standardního modelu. Otázky ovšem zůstávají. Co leží za tímto rámcem? Kde se skrývají nové jevy, které by vyřešily zbývající záhady vesmíru, jako je povaha temné hmoty a původ asymetrie mezi hmotou a antihmotou? Jedním z …

Nová studie prozkoumala možnost, že hypotetické magnetické monopóly by nemusely přetrvávat pouze z dob extrémních a od současnosti podstatně odlišných podmínek ve vesmíru krátce po velkém třesku. Vědci se nyní soustředili i na možnost, že by monopóly mohly vznikat neustále a dokonce v naší bezprostřední blízkosti – ze srážek vysokoenergetického …

Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …

Atomy s antihmotou, respektive hybridní hmota, co to vůbec je? Jedná se o objekty kombinující v sobě částice a antičástice. Hybridní atom helia, který zkoumali v CERNu v rámci projektu ASACUSA, má v obalu namísto jednoho elektronu stejně tak záporně nabitý antiproton. Pokud tuhle věc navíc ponoříme do supratekutého helia, …

Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …

Sterilní neutrino je hypotetický typ neutrina, na které by působila pouze gravitace, nikoliv slabá interakce. Známá neutrina, elektronové, taunové a mionové, na sebe můžou přecházet. Za objev této tzv. oscilace neutrin byl v roce 2015 udělena Nobelova cena za fyziku. Ačkoliv většinu známých dat lze vysvětlit třemi známými neutriny, některé …

Axiony představují hypotetické částice, o nichž se hovoří především proto, že jde o kandidáty na temnou hmotou. Souvisejí ale i se strunovými teoriemi a dalšími modely, který aspirují na to být „teorií všeho“. Strunové teorie neobnášejí jen představy smyček namísto bodových částic či úvahy o dodatečných rozměrech, ale podobně jako …

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

Přechody mezi třemi různými typy neutrin – elektronovým, mionovým a taunovým – se dají podle všeho vysvětlit pouze za předpokladu, že neutrina mají nenulovou klidovou hmotnost (původně se předpokládal opak). Takaaki Kajita a Arthur B. McDonald získali za koncept nenulové klidové hmotnosti neutrin v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziku …