Archiv článků: cern

Leptokvarky opět nenalezeny

Leptokvarky jsou hypotetické částice, které by měly propojovat kvarky a leptony. Podle standardního modelu hmotu vytvářejí dva typy částic, kvarky (z nichž se dále skládají složitější částice) a leptony. Kvarků i leptonů jsou s jejich rostoucí hmotností tři generace. Hypotetické leptokvarky by sjednocovaly kvarky a bosony, protože by mohly interagovat …

více »

Supersymetričtí partneři by mohli mít delší dobu života

Supersymetrie je teorie rozšiřující standardní model částic tak, že pro každou částici ve standardním modelu se předpokládá existence supersymetrického partnera. Žádné supersymetrické částice jsme dosud neobjevili, ani v náznaku, takže je otázka, proč o supersymetrii vůbec uvažovat – prostě proto, že standardní model je neúplný, nezahrnuje gravitaci a ani si …

více »

V CERNu vyvíjejí kufr, v němž půjde nosit antiprotony

Tedy nejprve vozit v kamionu, protože zařízení má rozměry 1,9 x 0,8 x 1,6 metru a hmotnost skoro tunu. Ale další miniaturizace může být rychlá, viz jak vypadaly první notebooky. Při experimentech s antihmotou zachytávají v CERNu antiprotony v zařízení Antimatter Decelerator (zpomalovač). Jedná se o past, kterou využívají vědci …

více »

V CERNu vytvořili z fotonů hmotu – bosony W

Při anihilaci vzniká z hmoty energie, opačný proces nastává při zrození částice a antičástice z energie vakua. Ty však obvykle (pomiňme okolí černých děr) zase vzápětí anihilují. Kdy tedy z energie nevratně vzniká hmota? Na velkém hadronovém urychlovači v CERNu většinou také přeměňují hmotu na energii, maximálně tuto energii poté …

více »

Na LHC se podařilo pozorovat vzácný jev ve srážkách vysokoenergetických fotonů

Produkce 2 W bosonů s opačným elektrickým nábojem. Během mezinárodní konference ICHEP 2020, konané v těchto dnech v Praze, experiment ATLAS oznámil první pozorování vzácného procesu, kdy srážka dvou fotonů vede ke vzniku páru intermediálních bosonů W, elementárních částic, které zprostředkovávají jednu ze čtyř fundamentálních sil, tzv. slabou sílu. Měření potvrdilo jednu z hlavních …

více »

Vznik antideuteronů v CERNu může být důkazem temné hmoty

Antideuteron je jádro antideuteria (antihmotové obdoby těžkého vodíku), tedy objekt složený z antiprotonu a antineutronu. V CERNu se nyní v rámci projektu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) na antideuteron podívali podrobněji, a to především z hlediska toho, že tyto částice mohou mít vztah k temné hmotě. Mezi kandidáty na …

více »

V CERNU asi detekovali dosud neznámý tetrakvark

Známé hardony vznikají spojením 2 nebo 3 kvarků, respektive antikvarků. Ze tří kvarků jsou složeny baryony (ze tří antikvarků jejich antičástice) proton a neutron, z 1 kvarku a 1 antikvarku mezony. Kromě toho existují i exotické částice složené ze 4 a 5 kvarků, tetrakvarky a pentakvarky. Nový typ čtyřkvarkové částice …

více »

ATLAS prezentoval důkazy o produkci čtyř top kvarků

Čtyři top kvarky vznikající ve srážce dvou protonů na urychlovači LHC se téměř okamžitě rozpadají na kvark bottom a intermediální boson W. Na květnové konferenci LHCP 2020, která se letos konala pouze online, byly prezentovány výsledky přinášející přesvědčivé důkazy o existenci produkce čtyř top kvarků. Tento vzácný proces nastává v …

více »

Kouzla s antihmotou: Atomy helia, ale s antiprotonem

Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …

více »

V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

více »