Archiv článků: černé díry

Mezinárodní skupina vědců objevila dvojhvězdu obíhající v blízkosti Sagittarius A*, supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. Je to vůbec poprvé, co byl v blízkosti supermasivní černé díry nalezen hvězdný pár. Objev založený na datech získaných pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) nám pomáhá pochopit, …

Astrofyzikové dosud teoreticky předpokládali existenci černých děr, jejichž vznik je způsoben extrémně vysokou koncentrací samotného světla. Uvažovalo se, že tyto zvláštní černé díry by mohly souviset s astronomickými/kosmologickými jevy, jako je temná hmota, a dokonce byly navrhovány jako zdroj energie hypotetických motorů kosmických lodí daleké budoucnosti. Nový teoretický výzkum týmu …

S pomocí Hubbleova kosmického teleskopu (Hubble Space Telescope, HST), což je společný projekt ESA a NASA, nalezl mezinárodní tým vědců z Oddělení astronomie při Stockholmské univerzitě v raném vesmíru mnohem více černých děr, než bylo dosud známo. Nové výsledky mohou pomoci vědcům pochopit, kterak supermasivní černé díry vznikly. Vědci dnes …

Dramatické změny v polarizaci rentgenového záření pozorované během různých fází vzplanutí systému Swift J1727.8−1613. Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o …

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních hvězd. O těchto primordiálních (prvotních) černých dírách se teoreticky hovoří již několik desetiletí a mohly by být dokonce tvořit i stále nám unikající temnou hmotu. Přesto nebyla žádná primordiální černá díra dosud nikdy pozorována. Nový …

Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …

Tým astrofyziků pod vedením vědců z Institute for Advanced Study vyvinul novou techniku pro hledání světelných ozvěn černých děr. Nová metoda usnadní měření hmotnosti a rotace černých děr. Mohla by také poskytnout přímý důkaz o kroužení fotonů kolem černých děr v důsledku efektu „gravitační čočky“. Když světlo prochází v blízkosti …

Černá díra se nemůže stabilizovat v Kerrově geometrii, přinejmenším ne na dlouhých časových škálách. Nová studie, která vznikla ve spolupráci Jihodánské univerzity, Karlovy univerzity v Praze (Francesco Di Filippo z Matfyzu), Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati (SISSA) v Terstu a Victoria University of Wellington na Novém Zélandu, zkoumá společný …

Na první pohled není mezi černými dírami a temnou energií žádná souvislost. Černé díry hmotu polykají, „nerozhánějí“ prostor od sebe jako antigravitace/temná energie. Nová studie si nicméně všímá následující korelace. Na počátku vesmíru byla gravitační síla hmoty nahuštěné vedle sebe obrovská – a přesto docházelo k rychlému rozpínání (inflace). Kde …

V nové studii fyzikové z MITu a dalších institucí navrhují, že pokud většinu temné hmoty ve vesmíru tvoří mikroskopické primordiální černé díry vzniklé v 1. sekundě po velkém třesku, pak by se tyto objekty měly alespoň jednou za deset let přiblížit ke Sluneční soustavě. Vědci předpokládají, že takový průlet by …