Archiv článků: chemie

Kapaliny, elektrony, vakuum a velké ambice. To je recept na výzkum nových metod, které vědcům poskytnou informace, které jinak získat nelze. Průkopnický projekt s názvem Zkoumání a transformace hmoty elektrony v kapalných mikrotryskách získal prestižní grant EXPRO Grantové agentury ČR. Spolupracuje na něm tým chemiků Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie …

Co se týče samotné objemové hustoty dat, DNA umožňuje uložit řádově milionkrát více bitů než současné pevné disky (u disku asi 1,25 terabajtu na krychlový cm, v případě DNA 1,25 exabajtu – což je zhruba objem dat, který nyní mají Google, Amazon, Microsoft a Facebook). Saptarshi Biswas z Meghnad Saha …

Známe řadu organických sloučenin síry, jim se do jisté míry podobají i jejich analogy se selenem (viz třeba aminokyselina selenocystein, kterou najdeme i v proteinech lidských enzymů). Ale co další prvek v příslušné skupině, tellur? Tým z Německa (Friedrich Schiller University Jena) a Finska (University of Oulu, University of Jyväskylä) …

Nedávný objev fosforovodíku v atmosféře Venuše vyvolal vlnu úvah na téma, zda by se nemohlo jednat o důsledek života. Atmosféra Venuše by oproti žhavému peklu na povrchu mohla být obyvatelnější. Zjištění publikoval tým Evropské jižní observatoře na základě analýzy dat (spekter) z dalekohledu ALMA. Astronom Ignas Snellen z nizozemské Leiden …

Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …

Titaničitan strontnatý SrTiO3 se používá např. v optických technologiích, je jedním z perovskitů, obdobou nejběžnějšího CaTiO3. Vědci nyní dokázali strukturu krystalu SrTiO3 změnit pouhým dotekem zlata a jak uvádějí, stejně by měly fungovat i další ušlechtilé kovy. Tato interakce vytvoří mezi krystalem (polovodičem) a kovem (vodičem) tzv. Schottkyho křižovatku. Do …

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se projevila jako změna v optických vlastnostech center. Redoxní reakce hrají zásadní roli při udržování metabolických a dalších procesů v živých buňkách. Pro lepší pochopení těchto procesů se vědci snaží vyvinout různé nanosondy použitelné přímo v …

Huminové látky jsou složité vysokomolekulární polycyklické sloučeniny s relativní molekulovou hmotností v rozmezí několika stovek až desítek tisíc a jsou přítomné ve všech přírodních povrchových vodách (Edwards a Amirtharajah 1985; Leenheer a Croue 2003; Pivokonská 2007; Matilainen a kol. 2010). Huminové látky se ve vodě vyskytují jako jednotlivé molekuly nebo …

Chitin používají členovci jako materiál pro své exoskelety a nachází se rovněž v buněčných stěnách hub. Vědci nyní navrhují, že bychom chitin a látky od něj odvozené mohli ve velkém využívat i na Marsu, a to jak k budování obytných apod. komplexů, tak třeba i k výrobě nástrojů typu nožů …

Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …