Komety se během přibližování ke Slunci různě barevně mění. Jádra řady komet mnohdy zelenají, nicméně směrem proti jejímu pohybu zelené ubývá a maximálně ve vzdálenosti jednoho až dvou ohonů už tento odstín mizí zcela. Ve 30. letech 20. století fyzik Gerhard Herzberg (pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii) vyslovil teorii, …
více »Odkud se na Zemi vzal biologický fosfor?
Při formování Země před cca 4,5 miliardami let se veškerý přítomný fosfor vzhledem ke svých fyzikálním a chemickým vlastnostem pravděpodobně potopil do roztaveného jádra. Odkud se pak ale vzal fosfor nezbytný pro biologickou evoluci (nejen RNA/DNA, ale i fosfolipidy, ATP…)? Předpokládáme, že vznikající život využil fosfor mimozemského původu; dřívější studie …
více »Jak to, že se kapičky oleje někdy smísí s vodou?
Chemici objevili nepravé vodíkové vazby. Za určitých okolností se olej může ve vodě rozptýlit v podobě malých kapiček, a to bez potřeby emulgátorů (obecně: dalších stabilizujících molekul). Výsledný stav je navíc celkem stabilní. Toto podivné chování chemiky dlouho trápilo, protože pro něj neexistovalo žádné všeobecně přijímané vysvětlení. Tým vědců z …
více »Proč je marihuana cítit jako skunk
Prý za to mohou látky obsažené také v česneku. Konopí seté Cannabis sativa je v různé míře cítit, některé odrůdy se proto přímo označují jako „skunk“ – podle pižmovitého štiplavého zápachu. Někteří lidé ho hodnotí jako příjemný, většina ovšem naopak. Zajímavé je, že až dosud jsme přesně nevěděli, jaké konkrétní …
více »Cykly uhlíku a křemíku na exoplanetách mohou naznačit jejich obyvatelnost
Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …
více »Chuťoví chameleoni
Mirakulin sám o sobě je bez chuti. Pokud se nám však dostane na chuťové buňky na jazyku, budou nám po několik hodin všechny kyselé nápoje a pokrmy chutnat tak, jako kdyby obsahovaly velkou dávku cukru. Hledání umělých sladidel má dlouhou historii. Zpočátku po nich vědci pátrali proto, že cukr byl …
více »Znovu vyrobí parfémy používané za časů Kleopatry
Jak lidé ve starověku získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence? A jaké vůně z nich vyráběli? Sean Coughlin z Filosofického ústavu AV ČR chce experimentálně rekonstruovat postup přípravy několika starověkých řecko-egyptských parfémů. Na projektu s názvem Alchymie vůní spolupracuje s týmem historiků, egyptologů, filologů a organických chemiků. V příštích pěti …
více »Nejpevnější stavební materiál: Most z 3D tiskárny unese 300násobek vlastní hmotnosti
Výzkumníci z Oak Ridge National Laboratory navrhli nový kompozit na bázi křemičitého písku, který se hodí pro aditivní výrobu 3D tiskem, konkrétně technikou nastřikování pojiva (binder jett printing). Kompozit umožňuje vytvářet struktury se složitou geometrií a vysokou pevností a je rozpustný ve vodě. Studie publikovaná v časopise Nature Communications demonstruje …
více »V atmosféře Uranu a Neptunu se tvoří obří koule čpavku
Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …
více »Ve vzdálené mladé galaxii poprvé detekovali fluor
Nejpravděpodobnějšími producenty fluoru jsou Wolf-Rayetovy hvězdy – velmi hmotné stálice, které žijí pouze několik milionů let. Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké …
více »