Archiv článků: chemie

Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým poprvé atom oganessonu. Fyzikální a chemické vlastnosti tohoto prvku se však …

Baterie typu lithium-kov má na rozdíl od nejznámější baterie Li-Ion anodu nikoliv z uhlíku, ale přímo z „aktivního“ lithia; může proto nabídnout větší hustotu energie/kapacitu. Lithiovou anodu ovšem dříve či později zničí růst vláken (dendritů), takže tyto baterie mají omezenou životnost. Dnes se používají pouze ve formě na jedno dobití, …

Po piezoelektrickém jevu je tu analogický efekt, kdy látka účinkem mechanického působení mění své magnetické vlastnosti. Peizomagnetický efekt objevili vědci u sloučeniny BaFe2As2 (arsenid železnato-barnatý). Nicholas Curro, profesor fyziky z University of California (Davis) a hlavní autor článku uveřejněného v Nature Communications, přitom přiznává, že u přírodních sloučenin se tento …

Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …

2D forma černého fosforu, tzv. fosforen, mnohými svými vlastnostmi předčí populární grafen. Jeho základní šestiúhelníková struktura je v prostoru zvlněná, proto by mohla být vhodná v aplikacích ohebné elektroniky. Fosofren má také větší zakázaný pás, lze tedy lépe řídit jeho vodivost. Zájímavý je rovněž svými optickými vlastnostmi (silná absorpce světla). …

Tzv. hyperkovalentní vazba je delší než očekávaná maximální vzdálenost vázaných atomů uhlíku. Délka 1,806 angstromů představuje v rámci organické chemie rekord; obvyklá délka jednoduché vazby C-C je 1,54 angstromů (0,154 nanometrů, angstrom je 10 na -10 metru, 0,1 nm). Rekordní vazba byla pomocí rentgenové analýzy naměřena mezi 2 uhlíky ve …

Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …

Již delší dobu se předpokládá, že za obřích tlaků se led/voda může nacházet ve stavu mezi pevnou a kapalnou fází s volným tokem vodíkových iontů. Už asi před 30 lety se objevily simulace, podle nichž má voda stlačená na 200 GPa zvláštní vlastnosti. Pod teplotou tání (což je při tomto …

Výrazný posun a lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili Thomas Evangelidis a Kostas Tripsianes z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Práci o zcela nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter sledovaných bílkovin metodou nukleární magnetické rezonance, která výrazně šetří čas …

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …