Archiv článků: chemie

Na2He – první regulérní sloučenina helia?

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vzácné plyny jsou extrémně nereaktivní a pro helium to platí dvojnásob. Až dosud se, pokud vůbec, jako jediné sloučeniny helia uváděly látky dosti obskurní: helidy rtuti (zmiňují se HgHe, HgHe2 a HgHe10), kde však šlo spíš o to, že atom helia nacpeme do vnějších elektronových slupek rtuti. (Jak to vypadá …

více »

Výroba amoniaku syntézou při pokojové teplotě

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Autoři výzkumu navrhují speciální rozhraní pro kontakt mezi elektrodami a nitrogenázou; dále je použita hydrogenáza. Syntéza amoniaku z dusíku a vodíku je obrovský žrout energie, jenže dusíkatá hnojiva zatím jinak efektivně vyrábět neumíme. Reakce samotná je sice exotermická, vyžaduje ale katalyzátory, vysokou teplotu (cca 500 °C) a tlak (cca 250 …

více »

Německý alchymista a čínský porcelán

Před 335 lety, 4. února 1682, se narodil německý alchymista Johann Friedrich Böttger. Svými pokusy přispěl k odhalení složení tvrdého čínského porcelánu. Rozluštění cenného tajemství mu však slávu ani bohatství nepřineslo, zemřel v bídě v pouhých 37 letech. Do základů přírodních věd zasvětil rodáka z durynského Schleizu Böttgerův otčím. Další …

více »

Rozklad vody pomocí oxidů kovů

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Významný pokrok ve vývoji technologií, které umožní účinné štěpení molekul vody a získání vodíku coby významného udržitelného zdroje energie, slibuje právě zahájený projekt Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci. Vývojem takzvaných hybridních nanomateriálů, které jsou schopny vodu rozkládat za pomoci slunečního záření, se zabývá nový …

více »

Nová vlákna lépe zachytávají vlhkost

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Sorpční materiál na bázi oxidu křemičitého využijí např. archivy, muzea, speciální výrobní prostory pro elektroniku. Tým vědců z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice vedený Janem Macákem se podílel na vzniku nového patentu. Chemik Dr.-Ing. Jan Macák působí v Centru materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Za svou vědeckou kariéru …

více »

Podivný dimer ze dvou aniontů

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Na Indiana University připravili sloučeninu, která by vlastně neměla existovat: (HSO4)2, tedy dimer ze dvou hydrogensíranových aniontů. Existence molekuly byla prokázána pomocí nukleární magnetické rezonance. Co je na této sloučenině, respektive iontu divného? Oba záporné ionty se totiž odpuzují. Nicméně i tak může prý sloučenina vzniknout, je-li stabilizována okolními organickými …

více »

Vanad, uran a mořské potvory

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Mohl by snad zkoncentrovaný vanad mít pro pláštěnce stejnou funkci jako železo v naší krvi? Vsunutý mezi hokynářství Li Čonga a Grandlehárnu je jeden z rozmanitých obchodů města Monterey, které John Steinbeck popisuje v románu Na Plechárně. Jde o Západní biologický ústav, kde se dají koupit „překrásní mořští živočichové, mořské …

více »

Proč fungují zlaté katalyzátory

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Platí v nanotechnologiích, že menší je vždy lepší? Masatake Haruta v roce 1982 objevil, že zdánlivě nereaktivní zlato se může používat jako účinný katalyzátor při reakci oxidu uhelnatého s kyslíkem – oxidaci na oxid uhličitý. Reakce pak běží i za nízkých teplot; zlato je ovšem třeba v podobě jemných částic …

více »

Černý fosfor má auxetické chování

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Auxetický materiál je takový, který když roztahujeme jedním směrem, zvětšuje se zároveň ve směru kolmém – je to neintuitivní, ale představit si to můžeme tak, jako bychom ho nafukovali. Nebo jako buňky, kde vzdálenosti bodů musí být ve více směrech např. stejné a buňky přitom nelze přeskládat. Někdy se místo …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close