Válka s molekulou dusíku. Na Pacific Northwest National Laboratory navrhují syntézu amoniaku pomocí katalýzy chrómem. K čemu by to mohlo být dobré? Přimět molekulu dusíku k reakci, to je je pro chemiky tradičně výzva. Zvládne to blesk, zvládnou to některé bakterie/sinice a zprostředkovaně pak třeba luštěniny. Vyrobit čpavek laboratorně vyžaduje …
více »Vodní most a vodní baterie
Kapaliny se mnohdy chovají poněkud šokujícím způsobem – a nemusí jít přitom pouze o hélium při teplotě blízké absolutní nule, ale i o zcela běžnou vodu. Jev zvaný „vodní most“ vznikne následovně: vezmeme 2 kádinky, naplníme je vodou (čistou, např. opakovaně předestilovanou) až těsně pod okraj a dáme je k …
více »Sodíkové články jsou zatím jen prototypem
Stávající Li-Ion baterie by mohly být nahrazeny technologií Na-Ion. Sodíku je na Zemi více, je tedy levnější. Stále ale zbývá vyřešit celou řadu překážek. Hlavní problém sodíkových baterií prozatím spočíval v tom, že se dlouho nabíjejí. To by ještě dalo přežít, stejně tak se ale dlouho vybíjejí, jinak řečeno na …
více »Iontové kapaliny: víc než jen rozpouštědla
Studium a vývoj iontových kapalin s takovým složením a funkčními skupinami, které mohly plnit úlohu nejen rozpouštědla, ale i například katalyzátoru nebo chelatačního činidla Iontové kapaliny mají použití v syntetické chemii, mohou sloužit k separaci plynných i kapalných směsí, jako elektrolyty v bateriích, lubrikanty a teplosměrná média. Využitím iontových kapalin …
více »Největší elektrolytická výrobna vodíku
Společnost Siemens uvedla do provozu největší elektrolytickou výrobnu vodíku na světě – Energiepark Mainz. Zařízení, které se nachází v německé Mohuči, je unikátní nejen svojí výrobní kapacitou, ale také svojí schopností efektivně zužitkovávat nadbytečnou energii z obnovitelných zdrojů při produkčních špičkách. Celý projekt, na kterém se podíleli i odborníci ze …
více »Nanočástice umožní stanovit hladinu dopaminu v mozku
Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci objevili zcela nový způsob, kterým dokáží izolovat látky důležité pro odhalení některých závažných nemocí, včetně Parkinsonovy choroby. Postup využívá unikátní vlastnosti nanočástic a široké uplatnění by mohl najít nejen díky vysoké citlivosti, ale i jednoduché a rychlé …
více »Karlův most se stavěl bez vajec
„Žádná vajíčka v maltě Karlova mostu použita nebyla,“ tvrdí to na základě svého nejnovějšího průzkumu vědečtí pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR. Jejich několikaletý výzkum, který provedli na sice obtížně dostupné, ale opravdu původní maltě použité při výstavbě Karlova mostu, …
více »Jak se z vody stane led?
Výzkum vědců z univerzity v Göttingen a z VŠCHT Praha odhaluje vznik ledových nanočástic v atmosféře. Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých …
více »Ozářená voda plná radikálů
Výzkum vzešlý ze spolupráce vědců z VŠCHT Praha a z berlínského Helmholtzova centra pro materiály a energie odhalil vznik neočekávaných radikálů ve vodě působením rentgenového záření. Tyto radikály vznikají prostřednictvím doposud nepoznaného děje, kterým se voda zbavuje přebytečné energie. Objevený děj vrhá nové světlo na mechanismus poškození biologických molekul ionizujícím …
více »Enzymy preferují při syntéze DNA umělé nukleotidy
Vědci ze Společné laboratoře bioorganické a medicinální chemie nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (tým Prof. Hocka) objevili celou skupinu umělých značených nukleosidtrifosfátů, které jsou překvapivě mnohem lepšími substráty pro DNA polymerasy než přirozený nukleotid (dATP), a tudíž tyto enzymy preferenčně …
více »