Pokud k nejednoznačným výsledkům docházejí experimenty zkoumající teorii mysli u psů, pak asi není překvapivé, že šimpanzi bonobo tento koncept chápou a používají. Bonobové v experimentu rozuměli, že lidé nemají k dispozici nějakou informaci – takže když od nich chtěli pamlsky, museli člověka nejprve upozornit, kde se pamlsek nachází. „Schopnost …
více »Psi dokážou rozšiřovat pojmy podle funkce. Tedy někteří psi
Pojem neodkazoval na jeden předmět, ale na skupinu hraček, které vypadaly úplně odlišně… Výzkumníci z Eötvös Loránd University zjistili, že chytří psi (tedy psi schopní rozlišovat více slov ve smyslu názvů hraček) dokážou naučené pojmy rozšířit na zcela nové předměty, a to nikoli na základě toho, že se tyto předměty …
více »Jsou psi opravdu vyšlechtěni na konkrétní schopnosti?
Psi jsou od své domestikace před tisíciletími šlechtěním přizpůsobeni konkrétním činnostem, jako je pasení, lov nebo hlídání – respektive jsme si to alespoň mysleli. Výsledky nové studie nyní zpochybňují (cca samozřejmý) názor, že některá plemena jsou (i) na základě morfologie lebky od přírody lepší v plnění určitých úkolů. Studie použila …
více »Demokratické rozhodování včelího roje
Proč neexistuje žádná kolektivní mysl. Fascinující interakce mezi stereotypním vrozeným chováním a sociálním učením jsou patrné i v souvislosti s komunikací včel, což už jsme koneckonců viděli na příkladu taneční komunikace u rodu Apis. Zatímco symbolické kódy pro vzdálenost a směr jsou do značné míry vrozené, informace se dělnice učí …
více »Opice se zvládnou naučit používat peníze i jimi platit za sex
Ale opičí tržní ekonomiku zase nepřeceňovat… Keith Chen, ekonom z Yale University, prolomil další z (domnělých) hranic mezi člověkem a ostatními tvory. Naučil opice používat peníze, hrát hazardní hry, reagovat na změny cen a leccos dalšího. I mimo lidský svět existují zárodky směny, ať už mají podobu recipročního altruismu (dělení …
více »Nezasloužená pověst testosteronu
Testosteron vylučují varlata coby poslední krok „hypotalamické/hypofyzární/testikulární“ osy. Působí na buňky celého těla (samozřejmě včetně neuronů). Když dojde na hormonální příčiny agrese, pro všechny je obvyklým podezřelým právě testosteron. Korelace a kauzalita Čím to je, že napříč zvířecí říší a ve všech lidských kulturách jsou za většinu agrese a násilí …
více »Psi bez lidí možná dokážou přežít lépe, než si myslíme
Psy pokládáme za závislé na člověku, zcela zdomácnělé. Však jde o nejdéle domestikovaný druh, s nímž mají lidé navíc mnohdy těsný vztah (v kontrastu třeba se zvířetem, které je pro nás živou zásobárnou masa). I toulaví psi se živí hlavně díky lidem. Nicméně občas se ukážou být být překvapivě životaschopní …
více »Lidé vnímají spíše situaci než samotného psa
Lidé a psi spolu žijí tak dlouho a mnoho z nás má ke svým psům tak těsný vztah, že si podivuhodně rozumíme. Někdy ovšem také ne, respektive si to lidé jenom myslí. Nový výzkum Arizona State University ukázal, že lidé vnímají spíše situaci než samotného psa; například předpokládají, že pes …
více »Lidské řeči rozumí i havrani
Krkavcovití ptáci jsou velmi inteligentní, často například obdivujeme schopnosti novokaledonských vran používat nástroje. Jak je to s porozuměním chytrých ptáků lidské řeči? Víme, že papoušky, kavky, vrány, havrany i krkavce můžeme naučit mluvit, ale co dál? Etolog a nositel Nobelovy ceny Konrád Lorenz tvrdí, že malí (a hloupější) papoušci skutečně …
více »Kooperativní lov zase tolik mozkové kapacity nevyžaduje
Agenti na bázi umělé inteligence ukazují, že to jde docela jednoduše. Vědci z japonské Nagoya University zjistili, že kooperativní lov, při němž dva nebo více predátorů spolupracují na ulovení kořisti, nevyžaduje složité kognitivní procesy v mozku. Spolupráce může vzniknout i na základě jednoduchého souboru pravidel a zkušeností. Tato zjištění mají …
více »
Sciencemag.cz
