Archiv článků: chování

Jedním z faktorů, který většinu z nás poškozuje při rozhodování, je averze k riziku. Alespoň se to tak mnohdy uvádí při popisech ekonomického chování – které se pak někdy označuje jako „iracionální“; pak zase ovšem vznikají zmatky kolem toho, jak přesně chápeme význam jednotlivých slov. Přitom zmatky se mohou rozšiřovat …

Může alfa vlk v souboji smeček úmyslně prohrát? Existuje vlčí matriarchát? Proč vlci pronásledovaní jinými vlky běží k lidem? A proč to s vlky v zajetí docela jde? Po nějaké době namísto úryvků doporučení dvou knih: Tanja Askani: Naše vlčice Flocke Élysion 2018 Pojednává o vlcích v zajetí, na základě …

V posledních letech vyšla i v češtině řada knih behaviorálních ekonomů, kteří se snaží empiricky dokazovat, že lidé se nechovají ekonomicky racionálně a celá příslušná teorie ekonomické racionality je prostě chybná. Možná mají pravdu, ale jen možná – to protože výsledky experimentů lze podle mého názoru vysvětlovat řadou způsobů. Tématu …

Kočky na rozdíl od psů lidé běžně pouští ven volně, mívají i různé speciální průchody z domu, plot zahrady přelezou nebo se jím protáhnou. Co potom kočky bez dozoru ale přesně provádějí, chytají ptáčky nebo myši, perou se spolu nebo snad preferují sexuální orgie na střechách? Vědci a studenti z …

Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …

Když jsme chváleni za to, že ráno jiné zdravíme, a káráni za to, když ne, pak nejenom přijmeme vzorec zdravení ostatních ráno, ale osvojíme si i tendenci chválit ty, kdo tak činí, a kárat ty, kdo nikoli. Myšlenka, že v určitém stadiu standardní genetická replikace rodí nějakého svého „kulturního“ nástupce …

I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …

Objev určitého „způsobu života“ přeskakoval u ohnivých (červených, fire, red…) mravenců z druhu na druh a postupně se šířil. Takto napsáno to samozřejmě působí kuriózně, jako by mravenci měli kulturu a prostě to od sebe odkoukávali. Tak tomu ale samozřejmě nebylo, příslušné chování je u mravenců kódováno geneticky. Gen přeskakoval …

Psi mohou trpět psychickými poruchami podobně jako lidé. Jedním z běžných problémů je kompulzivně-obsedantní porucha. Nejčastěji se projevuje jako stereotypní (opakující se) chování – opakované pohyby těla „bez příčiny“, tj. např. honění se za vlastním ocasem, chňapání po neexistujícím hmyzu, olizování se, štěkání na svůj obraz nebo stín apod. Kynologové …

Sojka kalifornská (Aphelocoma californica, sojka západní), obecně nespolečenský pták, se dokáže učit stejně dobře jako jiný druh sojky, který žije ve skupinách. Vědci logicky očekávali, že sociální sojka mexická (Aphelocoma wollweberi) bude v jejich experimentu dosahovat lepších výsledků. Výzkum tak ilustruje, že spojení mezi sociálním chováním a evolucí inteligence (předpokládaná …