Archiv článků: čpavek

Solvatované („rozpuštěné“) páry elektronů dosud nikdy nebyly přímo zachyceny, podle řady hypotéz ale tyto částice měly existovat v některých kapalinách (voda, kapalný čpavek). Mezinárodní tým složený z vědců kolem francouzského synchrotronu SOLEIL, University of Freiburg, Auburn University a ETH Zurich nyní v Science uvádí, že se konečně podařilo získat přímé …

Amoniak (NH3) je chemická látka, která se po celém světě používá k různým účelům – při výrobě hnojiv, pesticidů, plastů či textilu nebo také při čištění vody. Její získávání ale výrazně zatěžuje životní prostředí. Předpokládá se, že běžný postup pro syntézu amoniaku (Haberova–Boschova syntéza) tvoří zhruba 2 % světové spotřeby …

V současné době se drtivá většina čpavku vyrábí tradičním Haber-Boschovým procesem, který vyžaduje pro reakci dusíku a vodíku vysoké teploty (400-450 °C) a tlaky (200 atmosfér). Snížit energetickou náročnost této syntézy se chemici snaží už po desetiletí. Znamená to především hledání nových katalyzátorů. Ušlechtilý kov ruthenium byl v tomto ohledu …

Ceres je je planetka z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Má průměr asi 1 000 km (méně než třetina průměru Měsíce) a připadá na něj asi třetina hmotnosti hlavního pásu. Rafael Ribeiro de Sousa ze Státní univerzity v Sao Paulu je hlavní autorem studie, která tvrdí, že Ceres …

Amoniak by mohl fungovat jako budoucí zdroj energie, respektive její zásobník. Tato myšlenka může mít řadu motivací i podob. V první řadě by se v podobě čpavku dal snadněji přepravovat a skladovat vodík (amoniak kupodivu obsahuje více energie než vodík o stejném objemu; lze si to představit tak, že energie …

Po loňském oznámení objevu fosfanu, které se však nepodařilo potvrdit, přicházejí zastánci života v atmosféře Venuše s dalším modelem: místní mikroorganismy by mohly produkovat amoniak, který by je současně chránil před extrémně kyselým prostředím kyseliny sírové. Autoři z MITu, Cardiff University a Cambridge University na podporu svého modelu argumentují tím, …

Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …

Haber-Boschova metoda výroby amoniaku se používá už více než 100 let, nicméně tato forma přímé katalyzované syntézy obou prvků vyžaduje vysoké teploty a tlaky (400–600 ºC, 100–200 atmosfér), což je náročné především na spotřebu energie; uvádí se, že 1–2 % světové spotřeby energie míří právě na syntézu čpavku. Na syntéze …

Autoři výzkumu navrhují speciální rozhraní pro kontakt mezi elektrodami a nitrogenázou; dále je použita hydrogenáza. Syntéza amoniaku z dusíku a vodíku je obrovský žrout energie, jenže dusíkatá hnojiva zatím jinak efektivně vyrábět neumíme. Reakce samotná je sice exotermická, vyžaduje ale katalyzátory, vysokou teplotu (cca 500 °C) a tlak (cca 250 …

Jakmile na některém z těles sluneční soustavy objevíme (nebo předpokládáme) podzemní oceán, vždycky se vynoří i spekulace o možnosti místního života. Jak je tomu v případě Pluta? William McKinnon z Washington University v St. Louis se jako spoluautor několika článků v Nature zabýval právě touto otázkou. V první řadě je …