Sciencemag.cz
Doporučujeme
Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i složení těchto planet by mělo být obdobné.
Sonda Juno nyní zjistila, že amoniak v horních vrstvách atmosféry tvoří ve směsi/roztoku s vodou kašovité koule; i při extrémně nízkých teplotách, jaké se vyskytují v horních vrstvách atmosféry Jupiteru, jsou tyto útvary spíše blátem než tradičními zmrzlými kroupami. Mohou být větší i než obří kroupy na Zemi. Rychle padají atmosférou a stahují vodu i čpavek z horních vrstev atmosféry dolů. Jakmile klesnou do vrstev s vyšší teplotou, čpavek a voda se zase odpaří a zamíří zpět vzhůru.
Podle Tristana Guillota z CRNS Laboratoire Lagrange by se obdobný proces mohl odehrávat i na Neptunu a Uranu, ale koule zadržují amoniak ve spodních vrstvách atmosféry. Ten proto může jen obtížně vystoupat do výšek, kde bychom ho mohli pozorovat. Nižší vrstvy atmosféry před námi skrývají horní vrstvy mraků. Potvrdit tento model by ovšem mohla asi pouze speciální mise zaměřená na průzkum spodních vrstev atmosféry vnějších planet. Takový projekt by zřejmě vylepšil i naše porozumění tomu, jak může fungovat atmosféra exoplanet.
Zdroj: Andy Tomaswick: Giant Balls of Mush Made From Ammonia and Water Form in the Atmospheres of Uranus and Neptune, UniverseToday
