Archiv článků: crispr

Až dosud se CRISPR/Cas9 používala (téměř výlučně) k vyřazení genu nebo snížení genové exprese, nyní se podařilo čtení příslušného genu naopak zvýšit a spolu s tím zintenzivnit i fotosyntézu. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley dosáhli zvýšení exprese genů u potravinářské plodiny změnou její předřazené regulační DNA. „Nástroje, jako je CRISPR/Cas9, …

Výzkum v oblasti editování RNA by mohl umožnit způsoby léčby genetických onemocnění. Vědci z Montana State University ukázali, jak lze techniku CRISPR použít i k úpravám RNA. CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) je typ imunitního systému, který bakterie používají k rozpoznávání virů a boji proti nim. Tento systém …

Nový výzkum týmu nizozemských vědců ukazuje, jak lze pomocí CRISPR-Cas z infikovaných buněk odstranit veškeré stopy viru HIV. CRISPR-Cas funguje jako molekulární nůžky s naváděcí RNA (gRNA) a dokáže stříhat DNA na určených místech. Tato činnost usnadňuje buď odstranění nežádoucích genů, nebo zavedení nového genetického materiálu. Problémem při léčbě HIV …

Technika editování genů CRISPR/Cas9 umožňuje provádět přesné změny v DNA organismu, a opravovat tak mutace, které způsobují genetická onemocnění. Metoda CRISPR/Cas9 však může v určité míře vést i k nechtěným mutacím DNA, které mohou mít negativní účinky. Vědci v Japonsku proto vyvinuli novou techniku, která je stejně účinná jako CRISPR/Cas9 …

Konkrétní počet kopií jedné skupiny genů může stimulovat delší růst kořenů pšenice, což umožní rostlinám čerpat vodu z větší hloubky. Podle studie vědců z Kalifornské univerzity v Davisu mají pak rostliny více biomasy a poskytují vyšší výnosy zrna. O genech, které ovlivňují strukturu kořenů pšenice, se dosud vědělo jen málo. …

Biotechnologové pomocí genetického inženýrství vytvořili bakterie, které dokážou detekovat přítomnost nádorové DNA v živém organismu. Technika vyvinutá na vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu a jejich kolegy z Austrálie (Colonoscopy Clinic, Brisbane) odhalila rakovinu v tlustém střevě myší. Výsledkem by mohly být senzory schopné vedle rakoviny také zachytit i …

Milovníci piva českého typu to tak možná nevnímají, ale v řadě typů piva je významná příchuť banánu. Trochu je cítit i u Primátoru Weizen, což je průkopník pšeničných piv na českém trhu. Nicméně s banánovou příchutí začal být i u svrchně kvašených piv v poslední době trochu problém. (Aneb téma, …

Technika navržená na MITu umožňuje dodávat geny dlouhé až 36 000 párů bází DNA do několika typů lidských buněk a také do jaterních buněk myší. Nová technika by mohla být účinná pro léčbu nemocí, které jsou způsobeny defektními geny s velkým počtem mutací, jako je například cystická fibróza. Genová terapie …

Nový hráč na hřišti imunitní odpovědi organismu. Vědcům se podařilo popsat další součástku v „přijímači“ zánětlivých signálů – protein CMTM4. Za objevem stojí tým oborníků z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV pod vedením Petera Drábera a Ondřeje Štěpánka. Imunitní systém …

Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …